Doplňkové penzijní spoření – volba pro investora?
Doplňkové penzijní spoření, dříve známé jako penzijní připojištění nebo také III. pilíř důchodového pojištění, je investiční produkt s dlouhým investičním horizontem a státní podporou. Co přesně tato podpora a další výhody znamenají pro středně zkušeného malého investora? Jde o produkt ke zvážení, nebo tu máme jen další stroj na poplatky? V dnešním článku se podíváme na penzijko optikou investora, který už má alespoň základní povědomí o investicích a zvažuje třeba robo-advisory platformy nebo investování na vlastní pěst.
Je to další břímě střední třídy. Té střední třídy, kterou jeden můj kamarád, tohoto času ovíněný anarchistickou estetikou, definoval jako třídu lidí, kteří když viděj na ulici policajta, se cejtěj v bezpečí a chráněný. Pak jsem tutéž formulaci našel v jedné z Bělohradského esejích interpretujících Slavoje Žižeka a uvědomil si, že je to jen otázka času, než si kamarád dá česnečku a z té kocoviny se vylíže.
Střední třída ale není jen o tom, že vám policista říká pane doktore, ale i o dalších více či méně otravných atributech, které na vás ostatní chtějí vidět, typicky širší rodina, a vytváří rostoucí tlak, pokud ty atributy nevidí. O prokletí kategorie kdy už si koupíš ten byt – nebo ty nevěříš v cihlu? a jeho důsledcích jsem už nahlas uvažoval nedávno. Výhodné spoření si na penzi za podpory státu je, jak jsem zjistil nedávno, další z příkladů.
Přestože o investování, zhodnocování majetku a budování portfolia, které dokáže dlouhodobě generovat cashflow na pokrytí životních nákladů, přemýšlíme velmi intenzivně (a možná taky právě proto), mě tvrzení – Stát ti dává, zaměstnavatel ti dává, odpočty daní, to vy ještě nemáte? Jak je to možný? To si zařiďte! – přistihlo v nedbalkách. Tak nějak intuitivně jsem vždy bral tyhle produkty jako hlavně nástroje bank, jak poskytnout nějakou službu, za kterou mohou bohatnout. Jako produkt drahý, protože se zakládá na podílových fondech, a velmi nelikvidní, a s podporou, která je v absolutním měřítku tak malá, že je pro naše cíle úplně nerelevantní.
Ale ruku na srdce – bylo to jen tušení. A tak bylo na čase si to trochu rozmyslet s Excelem v ruce. A protože jsem se jako obvykle nechal trochu mentálně unést, nechci si to nechat jenom pro sebe, třeba to někomu pomůže v navigaci v tomto kryptickém finančním produktu.
Obsah
Take it easy podmínky
Podmínky doplňkového penzijního spoření jsou dané zákonem, takže orientovat se v nich by mělo být snadné. Pěkně je shrnuje třeba wikipedie. Velmi ve zkratce: jde spoření na stáří přes investování do podílových fondů se státní, daňovou a případně i zaměstnavatelovou podporou, která je vázaná na dosažení důchodového věku. Pokud by nebylo těchto výhod, tak by to tyto produkty měly ve srovnání s pasivním investováním přes ETF kvůli svým vysokým poplatkům docela těžké. A skutečně, poplatková struktura je daná zákonem: pro většinu účastnických fondů jde o 1% průběžný poplatek a 15% z kladného výnosu, takže efektivní TER u dynamického fondu je průměrně přes 2% ročně. To se opravdu s nákladovostí ETFek (typicky < 0.3%) nebo i robo-advisory služeb (< 1%) srovnat nedá a v dlouhodobém horizontu, pro který jsou tyto produkty designované, sráží rozdíl 1.5% v poplatku dynamického fondu naspořenou částku na 2/3.
Ale takhle jednoduché to není. Máme tu státní podporu. Ta dělá pro úložky 300 až 1.000 Kč měsíčně státní finanční příspěvek ve výši 90 Kč + 20% z úložky nad 300 Kč (maximálně 230 Kč). Krásně vidíme, že jde o příspěvek nelineární, tedy jeho nárůst zpomaluje s velikostí úložky, tj. procentuálně vyjádřeno klesá od 30% pro částku 300 Kč k 23% pro úložku 1.000 Kč.
Druhým bonusem je daňová úleva při úložkách nad 1.000 Kč do 3.000 Kč. Tuto roční uloženou částku nad 12.000 Kč si lze odečíst ze základu daně až do výše 24.000 Kč. Při daňové sazbě 15% dělá dodatečný daňový bonus pro úložku 3.000 Kč měsíčně rovných 3.600 Kč ročně. Takže suma sumárum lze ze státu vymáčknout při úložce 3.000 Kč celkem 6.360 Kč.
Nevýrazné daňové utrpení
Ale tyto daňové úlevy nejsou celá daňová skládačka, kterou nám stát u penzijka připravil. Tyto podmínky už nejsou tak masivně prezentovány jako výhodnost státních příspěvků – jsou totiž mírně katastrofální. Produkt, který je designovaný jako spoření životního cyklu trvající po mnoho desítek let je v podstatě ve všech případech zatížen 15% daní z výnosů. Pokud to srovnáme s aktuálně platnou legislativou pro danění akciových výnosů, kde stačí akcie vlastnit po dobu 3 let a zisk se vůbec nedaní, vychází penzijko jako značný bizár.
Nejprve je třeba si ale říct, jakým způsobem můžeme dostat naspořené peníze z penzijka. Možnosti shrnuje třeba ČSOB: v podstatě buď ukončíte produkt předčasně před dosažením 65 let (tzv. odbytné po alespoň 2 letech spoření), nebo počkáte do tohoto věku a vyplatíte si všechno, co jste naspořili, nebo si necháte vyplácet splátky (jakousi časově omezenou rentu). Další případy jsou už docela exotické.
A teď k těm daním. Shrnuje je následující tabulka z tvůrčí dílny ČSOB. Daně se dělí na výnosy z účastnických fondů a daně z příspěvků zaměstnavatele (k těm se ještě dostanu).
Pokud jde o danění výnosů, tak se s 15% daní shledáte skoro ve všech případech, vyjma výplaty renty při dosažení 65 let na dobu přesahující 10 let. V ostatních situacích daň platíte, i když jste investovali po dobu třeba 30 nebo 40 let. To mi přijde jako takový úlet, že doufám, že tomu ve skutečnosti nerozumím dobře. Například není daňový rozdíl mezi jednorázovým vyrovnáním po splnění téhle extrémně nelikvidní podmínky spořit celý život a mezi odbytným po 2 a více letech.
Samozřejmě odbytné je ještě znevýhodněné fakticky: musíte vracet státní příspěvky a daňové úlevy, což udělá z produktu horší verzi podílového fondu, protože na rozdíl od běžných platíte daň bez ohledu na časový test.
Excel jede na max
V tuhle chvíli se tedy můžeme ptát, jestli tahle dobře vypadající podpora a daňové panoptikum stačí na kompenzování větší nákladovosti podílových fondů oproti pasivnímu investování prostřednictvím ETFek nebo robo-advisory platforem.
Předpokládal jsem, že trh je jen jeden a bude růst o 8% ročně. V případě ETFka uvažuju, že sleduje vývoj trhu (jde o nějaký globální nebo široký index), má nákladovost TER na úrovni 0.2% a daň z výnosu se neplatí, předpokládám držení delší než 3 roky. Poplatky za nákup aktiv neuvažuju, protože stačí např. vkládat peníze jednou ročně a poplatek bude banální oproti vkladu. Případně může jít o ETFka obchodovaná zdarma (třeba přes Degiro). Růst hodnoty takového portfolia jsem srovnal s několika variantami měsíčních úložek do penzijka s dynamickým účastnickým fondem, kde uvažuju stejný vnitřní výnos podílového fondu jako celého trhu (toto je silně optimistické, běžně aktivně spravované akciové fondy trh neporáží). Poplatky uvažuju zmíněné určené zákonem, tedy TER 2.2%. Danění uvažuju 15% z výnosů. Měsíční úložky jak do ETF, tak do penzijka beru 300, 500, 1.000 a 3.000 Kč. Penzijko dostává státní příspěvky, případně ekvivalent daňové úlevy. Výsledek vidíte zde:
V případě využívání daňové úlevy pro úložku 3.000 Kč uvažuju jak variantu, kde reinvestujeme nezaplacenou daň (což podle mě nedělá skoro nikdo) a variantu bez reinvestice. V tabulce jsou zeleně označeny roky spoření, kdy je portfolio penzijka větší než hypotetické ETF portfolio. Jak je krásně vidět, penzijko je výhodnější než ETF jen po nějakou dobu, pak vždy zvítězí pasivní investování. V případě 300 Kč úložky je to 16 let od založení, v případě nejvyšší úložky 3.000 Kč bez reinvestice pak je 9 let.
Smutné na tom je, že penzijko je konstruované jako dlouhodobý produkt, kde se investor nutí k co nejdelší době spoření přesahující několik dekád. Také se zdůrazňuje (v tomhle směru správně), že relevantní částku člověk na důchod naspoří jen co největší úložkou, ale na druhou stranu právě tato varianta je oproti pasivnímu investování ta nejméně výhodná.
Může vás napadnout, že problém přece jenom může být, že jsem neuvažoval všechny poplatky u samostatného investování do ETF, nebo že mnoho lidí prostě neví, jak něco takového dělat. Dnes už máme ale robo-advisory investiční platformy, například Portu, Fondee, Indigo a další. Dobrá, vezmu tedy kompletní nákladovost Portu po slevě za dlouhodobé držení, tedy celkový TER = 0.2% (samotné ETF) + 0.6% (Portu poplatek), uvažuju 100% akciovou alokaci (odvážný investor) a přepočítám tabulku. Nečekejte ale moc velký rozdíl.
Situace se tedy replikuje, pouze hranice výhodnosti se posunula. Při nejmenší úložce, při které dosáhneme na státní podporu, je 21 let, u maximální asi 12. Uvažujeme-li, že spořit si na stáří jen 300 Kč měsíčně je plivnutí do vody a že to musí být tisíce, aby to mělo nějakou relevanci, zůstáváme u hranice okolo jedné dekády.
Připomínám, že zde už srovnáváme opravdu produkty, které si může zřídit běžný člověk i bez většího investičního povědomí. V celém srovnání výrazně nadržuju penzijku, protože jde o produkt s katastrofální nelikviditou – oproti tomu z ETFka nebo Portu můžete po pár letech peníze vybrat a i kdybyste chtěli mít onu slibovanou akční poplatkovou sazbu 0.6%, jde “jen” o 15 let v porovnání s dekádami penzijka. Srovnání je také počítané za aktuálních podmínek, obecně budou robo-advisory služby ještě víc zlevňovat kvůli úsporám z rozsahu, jak jim bude růst klientela. A posouzení schopnosti aktivně spravovaných podílových fondů generovat tržní indexový výnos nechávám už na filosofickém názoru čtenáře.
Příspěvek zaměstnavatele
Jak už jsem předesílal, příspěvek zaměstnavatele může být dalším benefitem penzijního spoření. A vlastně extrémně významným. Podmínky opět asi znáte: zaměstnavatel má slevy na odvodech, pokud část mzdy nebo bonusů vkládá na zaměstnancovo penzijko. Tady je ale matematika jasná: jde o další peníze zadarmo, které můžou totálně přebít dosavadní nevýhodnost penzijka.
Například moje fakulta mi nabízí 1.500 Kč příspěvek, pokud si budu spořit 500 Kč měsíčně. Tohle je samozřejmě absolutní game-changer. Roční bonus je 18 tisíc oproti státním 6.360 Kč i při největší možné úložce. Tabulku už pro tento případ neukazuju, penzijko bude v tomto případě výhodné po dobu 83 let. 🙂
“A ploč?”
Kontraintuitivní, že? 🙂 I při těchto masivním příspěvcích zaměstnavatele není penzijko výhodnější než triviální Portu bez jakýchkoli příspěvků věčně. Nedělal bych dobré jméno svým učitelům a ani své vlastní učitelské roli, kdybych nenutil každou úvahu doplnit otázkou proč? Skutečně, zažít tyto úkazy je pro investora zásadní a pochopit, proč k nim dochází, klíčové pro racionální uvažování o financích.
Důvodem je, jak jinak, nepředstavitelnost složeného úročení. Úrok z úroku, výnos z výnosu je popisovaný exponenciální závislostí (méně matematicky-agresivně řečeno: geometrickou posloupností). Taková funkce, co roste o to rychleji, o kolik rychleji roste, je relace, která se prostě pro člověka představit nedá. A proto selháváme v intuitivních úvahách o finančních produktech. Je proto dobré si vždy, když narazíme na takový finanční produkt, představit vývoj složeného (reinvestiční) úročení obrazově:
peníze \times (úrok)^{čas}Peníze nebo aktuální hodnota aktiv, které máme na penzijním nebo investičním účtu, se neustále v čase replikují o úrok. Takhle závislost je nejvíc citlivá na exponent, tedy čas. Čas je nejsilnější hráč v úročení. Pokud si můžete vybrat, jestli chcete velký úrok po krátkou dobu, nebo malý úrok po mnohem delší dobu, od určitého časového horizontu druhá varianta vždy zvítěží (vyprodukuje víc peněz). Čas vždycky vyhraje.
Totéž platí o úroku a penězích. Rovnice je mnohem citlivější na úrok než na množství kapitálu. Opět: pokud budete mít někdy možnost vybrat si mezi hromadou peněz úročených bídným úrokem a troškou peněz úročenou vyšším úrokem, druhá varianta po určité době vždycky vyhraje. V této logice (která samozřejmě nepostihuje veškerou investiční realitu) vždy chcete volit vyšší úrok a delší čas.
A toto se děje v našem slavném penzijku. Státní příspěvky, státní daňové úlevy, dokonce příspěvky zaměstnavatele, to všechno jsou jenom absolutní částky (nerostou s velikostí portfolia neomezeně, mají strop) a o ně se lineárně zvětšuje váš kapitál, vaše peníze. Ale je to za cenu větších poplatků, které rostou proporcionálně k velikosti portfolia (není strop na maximální poplatek, je to zde vždy nějaké procento z kapitálu), tedy máme menší úrok. Z logiky výše a z charakteru téhle prototypické exponenciální funkce plyne, že vždy bude existovat čas, za který méně nákladová varianta porazí jakékoli příspěvky. Ať už bude úrok o sebemenší nepatrný bazický bod vyšší a příspěvky sebevětší, vždy nastane okamžik, kdy úrok porazí peníze. Takhle je prostě konstruovaná geometrie vesmíru, ve kterém žijeme.
Uff, tak snad jsem to podal intuitivně bez matiky.
Reálné výnosy účastnických fondů
Celou dobu jsme uvažovali, že účastnické fondy penzijního spoření dokážou před korekcí o poplatky dosáhnout stejných výnosů jako trh, potažmo indexová ETFka. Ale jak si skutečně stojí?
Přiznám se bez mučení, že jsem tím čas moc netrávil. Srovnal jsem hlavní indexy, naše PF a dynamické fondy ČSOB a Komerčky. Hlavní parametry, tedy zhodnocení za posledních 5.5 roku (přesněji od 1. 1. 2016 až 7. 6. 2021), přepočtený roční výnos, roční volatilita zprůměrovaná za posledních 5 let a podíl akciové složky v aktivech, jsem shrnul do tabulky.
Z ní plyne, že fond ČSOB dosahuje průměrných světových akciových výnosů (připočtěte si 2,2% ročních poplatků, které už jsou započítané v hodnotě fondu, abychom byli fér) s volatilitou přesně na volatilitě globálních akcií. Dynamický fond od Komerčky má menší akciovou složku, menší jsou výnosy i volatilita. Předpoklady, které jsme dělali výše, jsou platné pro nejdynamičtější fondy se 100% alokací do akcií.
Závěr aneb co udělám já?
S obecným závěrem musíme být opatrní. Penzijní spoření je významný produkt, který pro mnoho lidí představuje bázi pro lepší důchod. A ten jistě budou mít s penzijkem kvalitnější a já nemám formální ani morální pozici radit, jak nakládat se svojí finanční budoucností. Berme tedy moje úvahy jen jako inspiraci pro z mého pohledu zodpovědné a racionální přemýšlení nad investičními produkty.
Z mého pozorování penzijka v jeho přirozeném prostředí tedy plyne toto:
- Doplňkové penzijní spoření je formou investice do podílových fondů se zákonem omezenými poplatky, státními a zaměstnavatelovými příspěvky, v mnoha případech nevýhodnou daňovou legislativou a velmi nelikvidními podmínkami.
- Srovnáme-li penzijko s jakoukoli pasivní investiční strategií, dojde bez příspěvků zaměstnavatele během jedné či dvou dekád k tomu, že pezijko vygerenuje stále míň a míň peněz oproti pasivní strategii. Tato situace se zhoršuje s většími příspěvky do penzijka.
- Tento “horizont nevýhodnosti” platí pouze pro dodržení řádného ukončení penzijka, tedy v 65 letech (a další podmínky). Pokud vyberete peníze dříve, dojde na odbytné a vy přijdete o státní příspěvky a daňové úlevy, které ve spojení s daněním 15% všech výnosů bez ohledu na časový test udělají investici už opravdu neoptimální. Jinými slovy: pokud si založíte penzijko bez příspěvků zaměstnavatle ve věku nižším než cca 50–55 let, jde o nevýhodný produkt oproti jiným přímočarým investičním možnostem.
- Kvůli nehezkým podmínkám a faktu, že spořit si pětistovku na stáří skoro nemá smysl, volí lidé vysoké příspěvky po dlouhou dobu spoření, což je bohužel právě ten “sweet point” nevýhodnosti penzijka.
- Mrzí mě, že právě ti nejzodpovědnější tratí nejvíc, ale banka samozřejmě rejžuje nejvíc. Mimochodem, víte komu zůstávají výnosy ze státních příspěvků, které se vrací ministerstvu v původní výši při aktivaci odbytného? Penzijní společnosti 🙂 Třeba Komerčka to zaobaluje do kouzelné věty: Jednorázová výplata neobsahuje státní příspěvky (= SP – vráceny Ministerstvu financí) a výnosy ze SP.
- V případě větších příspěvků zaměstnavatele do penzijka se situace mění a výhodnost oproti pasivní strategii může trvat výrazně déle, pro příspěvek 1.500 Kč při úložce 500 Kč to dělá 83 let oproti Portu. Menší příspěvky tento horizont rychle (nelineárně) zkracují.
- Zároveň začínám rozumět frustraci Slavoje Žižeka.
A můj postoj? V dlouhodobějším horizontu penzijko nepřináší ani vyšší výnos než běžné akciové investování, nižší volatilitu a rozhodně ani větší likviditu. Zároveň zastropované příspěvky odsuzují penzijka k malým objemům, což z nich dělá zanedbatelnou část našeho portfolia. Jako diverzifikační nástroj tedy smysl nemá. Díky příspěvku zaměstnavatele ale dává smysl jej mít. Jelikož očekávám, že v práci setrvám minimálně následujících 6 let, je hloupé nechat si penzijní příspěvky utéct. Proto jsem si ho založil u ČSOB a nastavil svůj příspěvek na nejnižší možnou částku požadovanou zaměstnavatelem. Při odchodu z práce využiju odbytného, vrátím příspěvky a zdaním výnosy. I s tím vším vyjde tahle operace výrazně v plusu.
Díky za článek. Uvažuji nad tím podobně. Já si nakonec penzijko nechal kvůli diverzifikaci a posílám tam drobný. Ale jak píšete, moc to smysl nemá.
Na druhou stranu ti beru i pozitivně – díky tomu, že jsem zjistil, že penzijko je tak nevýhodný, jsem začal před pár lety uvažovat o investování.
Jenom pozor: ono to třeba assetový diverzifikační potenciál má omezený, protože je to prostě investice do podílového fondu (akcie, příp. dluhopisy). Pokud stejné assety máte i v jiné investici, penzijko se bude chovat stejně. Pokud myslíte diverzifikaci přes instituce, pak určitě ano, je potřeba se podívat, kdo fond spravuje a kde jsou aktiva držena.
Já mám třeba ještě staré penzijko v transformovaných fondech a plánuji po 15letech vybrat poloviční odkupné a se zbytkem přejít na DPS… Víte jak je to s daněmi v tomto případě? Námět na doplnění informací 😉
Do tak hlubokých daňových vod jsem ponor nedělal, podle info na ČSOB to vypadá, že odbytné se daní 15% výnos i příspěvky zaměstnavatele. Ale je to možná speciální případ.
Ono to není odbytné, ale výsluhová penze. Tedy danění 0 % příspěvky, 15 % výnos, pokud je to jednorázově. Pokud penzí nad 10 let, tak 0% / 0%, ale to nechcete.. 🙂
Funguje to právě jenom v tom starém systému transformovaných fondů, můj plán je úplně stejný. A pozor, o možnost té výsluhové penze musí být požádáno ve smlouvě, což já jsem prvních pár let z nějakého důvodu neměl (nic to nestojí, je to jenom checkbox ve smlouvě).
Dobré vědět, díky za info!
Přidávám zkušenost jednoho kolegy z P2P fóra, že: “Jak se daní po jednorázovém vyrovnání místo výsluhové penze (po 15 letech)? Kontroloval jsem zaslaný výpis od Generali Penzijní společnosti. Na pobočce mi dali několikrát mylné informace. Daní se 15 % příspěvky zaměstnavatele a výnosy. U mě to dělalo 7 341 Kč.”
“Pokud penzí nad 10 let, tak 0% / 0%, ale to nechcete …” <= Co jsem se informoval, tak výsluhová penze po 15ti letech spoření se nedá vybírat rentou, takže se zdanění člověk nevyhne.
Proč by člověk neměl chtít přijít o část zisku a příspěvků zaměstnavatele (kdyby to bývalo bylo možné)?
Díky za další fajn článek.
Mám to podobně jako kolegové výše – Penzijko jsem si zakládal narychlo před asi deseti lety, než skončily transformované fondy. Tzn. nyní to pro mě je jakási diverzifikace jak institucionální, tak assetová (dluhopisy nekupuju napřímo), tak riziková (malý výnos, ale garantovaná nula). Než jsem se stal OSVČ, tak mi přispíval zaměstnavatel, a časem se možná zase stanu zaměstnancem a budu mít zase příspěvky. Ačkoli v dlouhodobém horizontu jsou příspěvky / státní podpora stále méně a méně významné (lineární částka), tak to hodlám vybírat vždy po těch 15 letech a narvat to někam jinam – dostanu příspěvky zaměstnavatele, podporu, směšné zhodnocení, ale vyberu to mnohem dříve a bez daně, resp. nutnosti vracet podporu jako u odbytného.
Výsluhová penze po 15ti letech byla možná jen u penzijního připojištění (transformované fondy) od 1.1.2013 se dá sjednat jen doplňkové penzijní spoření (DPS), které možnost výběru výsluhové penze nemá.
Male zamysleni #1: Rozumim obecne motivaci statu naucit co nejvice lidi starat se o vlastni budoucnost. Je to jiste obecne vyhodne pro vetsinu, pokud se vetsina chova zodpovedne a mysli dal nez do pristi vyplaty. Presto si neodpustim maly (mozna i zcela mylny uhel pohledu). Statni prispevky jdou ze statni kasy. Pokud vidim moznost pro svoje dloudobe sporeni prinest prostredky, ktere vznikaji z kapitalu, tak je vyuziji radsi. Radeji ziskam penize tim, ze jsem podporil podnikani firem (nakupem akcii), ktere nabizi produkty a sluzby dalsim lidem, nez ziskavanim podpory / davek. Osobne mi prijde, ze vice participuji na uspechu lidstva. No hate please 🙂
Male zamysleni #2: Z me vlastni povahy vychazi take jista drobna nejistota ohledne toho, jake podminky budou fungovat i v dalsich letech. Ty ma nas stat z principu pod kontrolou, priznavam, ze nedokazu zhodnotit do jake miry. Presto, investice do akcii jsou ve sve podstate (snad se prave te podstate nemylim) nezavisle na konkretnim state, ovlivnovat lze predevsim az samotne daneni realizovanych zisku.
Perlicka na zaver: Ackoliv by se mohlo zdat, ze jsem prirozeny odpurce doplnkoveho penzijniho sporeni, tak ho take mam. Zalozil jsem ho kvuli oblibenemu duvodu “FOMO” jeste se “starou smlouvou”. Tehdy (a pravdepodobne ani dnes) jsem penezum prilis nerozumnel. A i kdyz citim i jistou nevyhodnost (nemam prispevek od zamestnavatele), teprve hledam informace k tomu, jak se k tomuto produktu postavit. A proto, a nejen za tento clanek, velky dik Skejwimu za srozumitelny prispevek k ceste za poznanim financniho sveta.
Díky za úvahy, takové mám nejradši 🙂 Napadá mě:
ad #1: Příspěvek od státu zůstává v penzijku, takže se investuje do podílového fondu tak, jak máš nastavené ve strategii. Takže v konečném důsledku to do akcií jde.
ad #2: Máš pravdu, penzijko je zvláštní směska drahého akciového investování, kde poplatek částečně kompenzuje státní příspěvek, který se může kdykoli změnit. Ale nejistoty k investování patří, akciové trhy nás můžou v následujících rocích taky pěkně nemile překvapit 😉
ad perlička: Ten pocit znám a nic jiného než trénovat nám nezbývá. 🙂
A co na to “ďáblův advokát”?
– lze předpokládat, že s rostoucí snahou státu o motivaci lidí k vlastnímu spoření na stáří může dojít ke zlepšení podmínek penzijního spoření. Myslíte, že lze očekávat zrušení podivného 15% zdanění? Změnilo by to výsledek?
– institucionální diverzifikace myslím dává smysl; ale jak ji ohodnotit? Dokáže alespoň částečně vyrovnat rozdíl ve zhodnocení penzijka oproti ETF?
– S tím souvisí – pojištění vkladů u např. Degiro a ČSOB je stejné?
– jiné argumenty?
Díky.
Pojištění vkladů u Degiro se týká peněz na účtě. Teď už to asi jde (Flatex). Peníze jsou pojištěny snad na 100k eur. Dřív byl fond peněžního trhu. Podle mě pojištěn max. 20k eur, stejně jako papíry.
Jenom bych to upřesnil, je kolem toho hodně zmatků, přitom je to jednoduché: brokeři jsou pojištěni do výše 20.000 eur, kterými se pokrývá neschopnost brokera dostát svých závazků proti klientovi. Je úplně jedno, jestli šlo o akcie, dluhopisy nebo hotovost v jeho správě. Pokud má broker také bankovní licenci a cash drží v bankovních vkladech, jsou vklady chráněny 100.000 eur. Pokud by je ale neoprávněně použil broker (na což má od vás smluvní právo, jinak by nebyl schopný akcie za cash nakupovat), ručí zase jen těmi 20.000.
Zdar. Nějak jsem si tvého příspěvku nevšiml.
– stát bude asi spoření podporovat víc, v parlamentu snad leží nějaká novela, která by zaváděla “účet dlouhodobých investic”; nic moc nového to nepřináší, spíš umožňuje mít stejné výhody např. i v Portu; obecně vzato zrušení 15% daně by výsledek v principu nezměnilo, jenom by trošku prodloužilo tu dobu, kdy dojde k překlopení, co je výhodnější
– těžko říct, hodnotil bych ji tak, že každá instituce je pojištěná na 20.000 EUR, čím víc institucí, tím větší celkové zajištění
– ano, pojištění na investičních účtech je stejné, pojištění na bankovních účtech (pouze cash) je těch 100.000 eur
V penzijku nemusíš řešit pojištění brokera. Je samozřejmě otázka, jestli to stojí za ty peníze (= za vysoké poplatky penzijka) a kolik % tvého majetku by bylo vhodné takhle “pojistit”. Já penzijko mám, z historických důvodů. Tehdy robotické platformy ještě neexistovaly. ETF zdarma taky ne. Ovšem i tak je podle mě sporné, zda to moje rozhodnutí bylo smysluplné. Příspěvky si platíš ze svých daní, popř. se o ně zvýší státní dluh.
Ještě mě napadá, že penzijko bývá občas měnově zajištěné. Pro někoho to možná dává smysl. A je vedeno v korunách. Pro méně zdatné investory taky výhoda.
Souhlas s měnovým zajištěním, to může být důležité. Portu třeba taky zajišťuje. Ale třeba vlastní ETF investice není tak snadné měnově zajistit, aby to bylo bezúdržbové.
K tomu pojištění: viz výše. Investiční prostředky u ČSOB jsou pojištěny jako jakýkoli jiný fond 20.000 eur. Nejde o bankovní vklad.
Pro mě je příspěvek zaměstnavatele hodně velký game-changer, nebo jsem si to teda alespoň do těd myslel 🙂 . Příspěvěk nynějšího zaměstnavatele je 100% toho co dávám já max do 3% hrubé mzdy. A jelikož se příspěvěk zaměstnavatele nedaní až do 50k ročně tak toho využívám na plno, ono kdo mi dá 48k ročně zdarma.
Přesně tak. Příspěvek zaměstnavatele je game-changer, který z penzijka dělá opravdu výhodný produkt. Sám jsem si ho kvůli tomu zřídil.
Penzijko je skvělá a výnosná věc pro lidi kterým, chybí do důchodu třeba jen 5let. Pak ty státní příspěvky a daňový úlevy vychází hodně dobře.
Super zrhnutie, vyhodnotil som pred par rokmi uplne rovnako. Ked som skoncil v praci kde mi prispieval zamestnavatel tak som penzijko zrusil a dostal odbytne. Niekomu moze pomoct informacia ze to je administrativne velmi jednoduche – statne prispevky vracia priamo penzijna spolocnost, odcita (resp ponecha si) vynos z nich a clovek dostane po par mesiacoch cakania na ucet uz ocistenu ciastku. Jedine co kazdy musi doriesit sam je vratenie uplatnenych odpoctov na dani, ale je to jednoduche, suma odpoctov sa zahrnie v dan. priznani za rok kedy doslo k vyplate odbytneho ako samostatny riadok do “ostatní příjmy dle § 10”. Tu je k tomu celkom dobre zrhnutie https://www.danovykonzultant.cz/clanky/predcasne-ukonceni-smlouvy-o-penzijnim-pripojisteni-se-statnim-prispevkem-a-jeho-danove-dopady
Díky, to se určitě někomu hodí!
Mam stale jeste puvodni penzijko z 2012 a nyni zvazuji, jestli nechat nebo prejit na DPS. Od zamestnavatele bohuzel prispevek zadny nemam.
Zatim zvazuji nechat puvodni a zustat u 300 Kc mesicne, kde alespon je procentualne prispevek od statu vyssi vuci mesicnimu vkladu.
Hodně záleží na vaší situaci. Pokud jste mladý a máte chuť zkusit místo akciových fondů investice na vlastní pěst přes ETF, tak by tahle změna byla matematicky výhodnější. To ale neznamená, že je to lepší varianta, pokud by vás to stresovalo nebo hrozí, že vás investiční svět semele do produktů, které jsou problematické, tak odchod dobrá volba nebude. Stejně jako když byste se už blížil k důchodovému věku, kdy už od PF čekáte spíš menší výkyvy, tak bych se do tržních rizik moc nepouštěl.
Ahoj, diky Skejwinovi za tento článek. V lednu mi přišel roční výpis DPS u KB. Když jsem viděl ty poplatky, které si společnost účtuje, rozhodl jsem se ho po 3 letech zrušit. 1% za obhospodařování = 3600 Kč, plus 15% za výnos v minulém roce 6400 Kč. Takže 10tis. poplatky a to je mi 41 let, mám ho 3 roky a prakticky začínám. Představa, že v 60 letech budou roční poplatky o nulu větší než nyní, mě dost děsí. Dávám si max. 3000 Kč/ měsíčně a 50tis. zaměstnavatel (což jsem také já) a z dlouhodobého hlediska mi to přijde jako bizar. Vlastně jeden subjekt na tom vydělá = KB. Čím déle budu DPS mít, tím hůře se mi bude odcházet. Vrátím příspěvky, zaplatím zpětně daň 15% a vložím do ETF s poplatkem 0,2% a nikdo mi nebude prikazovat, kdy si mám finance vybrat a jestli musím v 60 nebo 65 letech dodržet jeste min. 10 let , abych měl zdanění 0%.
Zdravím, díky za zajímavý článek o penzijku. Z hodně stran a zejména podcastů se nyní ozývá kritika produktu zejména s ohledem na poplatky, bohužel chybí jakékoliv podrobnější vysvětlení. Váš článek nabízí konkrétní data a působí velmi objektivně. Přesto si dovolím okomentovat některé vstupní údaje.
Řádné ukončení DPS je možné od 60let, podmínkou je 5 let trvání smlouvy. Pokud jsem si smlouvu založil například ve 40, mohu penzijko vybrat bezproblému v 60. A druhá, důležitější, věc se týká zdanění výnosu 15%. Dle popisu níže, který je daný zákonem a najdete ho v podmínkách u daného penzijního fondu, se daní 15% pouze nadvýnos.
Úplata za zhodnocení majetku je počítána z rozdílu průměrné roční hodnoty Penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné
roční hodnoty Penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu. Úplata je možná, pouze když průměrná roční hodnota Penzijní jednotky ve Fondu byla vyšší než nejvyšší průměrná roční hodnota Penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku tohoto Fondu.
Pardon, měl jsem na mysli samozřejmě 15% poplatek ze zhodnocení fondu. Ne zdanění.
Díky za komentář. Ano, poplatková struktura je 1% z objemu prostředků a 15% ze zhodnocení fondu ročně. Je-li zhodnocení cca 6,5% ročně, pak je tento efektivní poplatek cca 2% a skutečný výnos pro klienta je tedy 4,5%, což odpovídá dlouhodobé statistice. V článku jsem byl trochu optimističtější a počítal, že fond se zhodnotí 8% ročně, poplatek vychází lehce nad 2%.
Zdravim,
@Skejwi diky za clanok. Akurat mam zopar dotazov…
1) preco si si zriadil doplnkove penzijne v CSOB? Predpokladam, dynamicky fond? Snazil som sa ziskat rozpad dynamickych fondov, najrozumnejsie a najtransparentnejsie vyzera dyn. fond od Uniqa, kde je takmer 50% akcie, 50% indexove fondy. Vsetci zvysni spravcovia ten rozpad neuvadzaju – asi zamerne.
2) Sporim uz roku 2011, mam v dopl. penz. akutalne asi 120tis czk, z toho su podla mna tak max 20% moje prispevky, zvysok zamestnavatel… prispieval aj bez nutnosti ucastnickych prispevkov.
Na zaklade tvojej poslednej vety v clanku … kedze akutalne v CR nepracujem, zvazujem ukoncenie – formou odbytneho a za celu sumu (prevedenu do Eur) nakupit ETF nejake sp500 a pod.
Nerobil si nahodou nejake zrovnanie (xlsx form), ktory by vedel rozumne namodelovat co sa udeje po vrateni statneho prispevku, -15% a pod… v horizonte napr 10-15rokov pri predpokladanom opt. vynose napr 8% trhu?
V pripade, ze by som sa opatovne v CR zamestnal tak by som zalozil doplnkove penz. znova, ak by zamestnavatel prispieval.
Diky moc
Ahoj Honzo,
1) Protože neočekávám, že bych do penzijka spořil nějakou opravdu dlouhou dobu a protože ho otevírám jenom kvůli příspěvkům zaměstnavatele, moc jsem ten výnos neřešil. Přiznám se, že jsem to dělal dost narychlo a srovnal pár fondů a prostě něco zvolil. Chystám teď článek, kde trh proberu systematičtěji a ukážu, že moje rozhodnutí nebylo úplně optimální 🙂 Každopádně díky za info o skladbě, budu se snažil v článku promluvit i o tom.
2) V té době jsem pracoval v Německu. Pokud přijdeš o státní příspěvky a vše další zdaníš, tak si můžeš výnos spočítat sám na základě výnosového rozdílu: u dynamického penzijka bych počítal cca 4%, u ETFka asi těch tvých 8%. Rozdíl 4% vygeneruje za 15 let něco jako 80% víc kapitálu u ETF pro jednorázový vklad. Pokud tam budeš dávat vklady průběžně, bude to cca o něco víc než 40%. Přesnější namodelování by samozřejmě nebyl problém, ale přiznám se bez mučení, že se mi to úplně nechce dělat 😅😇 V posledním článku jsem ale podobné případy modeloval…
děkuji za článek, info a porovnání s jinými investicemi. Chybí mě tady jedna věc, pro kterou je pro mě penzijko zajímavé, s tím ostatním souhlasím a není co dodat. V penzijku mám malou část investic, ale je mě sympatická možnost využít ho na předdůchod, tedy 5 let před odchodem do důchodu si nechat částku pravidelně měsíčně vyplácet. Protože v tuto chvíli nemusím platit sociální a zdravotní pojištění, když předdúchod pobírám. Tím ušetřím značné peníze, které budou dělat desítky tisíc ročně.
Mohu pobírat příjmy z jiných investic, které budou pro mě základem a předúchod si budu vyplácet v minimální povinné výši, tak jak vyžaduje zákon, abych neplatil pojištění. Pokud budu chtít pracovat mohu pracovat, pokud ne, tak ne, tak je předúchod nastaven. Vím, že je to pouze jeden z faktorů, ale pro mě zajímavý. Ale tady záleží jak to kdo máme, já počítám že půjdu do “důchodu” o 5 let dříve a moje příjmy budou převážně z portfolia, které jsem si vytvořil – akcie, ETF, fondy atd. a penzijko mě umožní šetřit na pojištění. hezký den a děkuji…..(neřeším, že stát může podmínky změnit, to může u všeho :))
Dík za fajn koment – tohle je určitě věc hodná zdůraznění. Např. moji rodiče taky pobírají díky tomu předdůchod a nemůžou si ho vynachválit. Při psaní článků se mi chtě nechtě stává, že se na situaci dívám trochu mladšíma očima a řeším, jestli mít 30 let peníze v DPS, nebo radši jinde. Až budu mít dekádu do důchodu, začnu zvažovat různé změny podle toho, jaké budou v té době podmínky.