Zápisky o tvorbě investičního portfolia

AnalýzyInvestiční nástrojeNezařazené

O rybách a rybaření: porovnejte si výnosy fondů

Vždycky vás zajímalo srovnání výnosu vašeho podílového fondu nebo penzijka s tím, co bylo na trzích normální, ale báli jste se zeptat? Díky malému dárku do nového roku dnes dostanete tu možnost. Jak si vedl váš fond? Dozvíte se v mém prvním letošním článku.

“Ryba.
Tančí, zpívá. Mrská se.
Nepotěší.”

Ryba. Miroslav Krobot v reklamě na Skutečný dárek od Člověka v tísni.

Tak říká v jednom reklamním spotu Miroslav Krobot a říká to velmi inspirativně. Pokud totiž darujeme jenom konečný produkt, ať už je to ryba nebo porovnání několika pár českých fondů se světovými indexy, nasytíme člověka jenom na jeden den, pokud vůbec. Když ho ale naučíme rybařit nebo mu darujeme nástroj, jak si pohodlně srovnat libovolný fond v libovolném období, nasytíme fakticky nebo intelektuálně hladového člověka na celý život.

Když jsem uvažoval o novoročním dárku pro své čtenáře, rozhodl jsem se proto vykašlat se na další srovnávání fondů a zapracovat na něčem hodnotnějším: na rybářském prutu, se kterým můžete sami vesele vyrazit do stojatých vod českého investičního rybníčku.

Než se ale k dárku dostaneme, musíme si, jak už je na tomto blogu zvykem, prosvištět pár slovíček. Nedočkavci můžou přeskočit následující (první) kapitolu a skočit rovnou na tu druhou. 🙂

Běžná srovnání na rybím trhu

V první řadě se můžeme ptát, proč jsou vlastně nutná nějaká další srovnání akciových fondů a penzijek – tím tuplem ta, která si musíme udělat sami –, když se na webu ke konci každého roku vyrojí takových srovnání a tabulek a žebříčků mraky.

Vtip je v tom, že až na výjimky jde o ohlédnutí se za výnosem za jeden rok, někdy dokonce polovinu roku. Nebo překonání inflace u penzijek za rok 2023 (sláva!). A skutečně: po vyhledání neutrálního dotazu “nejlepší akciové fondy” dostaneme toto:

Stejně tak je i Twitter plný výnosů fondů za rok 2023, kde se správci fondů předbíhají, aby si porovnali svá procenta. Můžeme tedy nabýt dojmu, že jsme informováni, dostáváme kvalitní srovnání fondů a máme dostatek vstupů pro naše případná rozhodnutí.

Potíž je v tom, že tak trochu vůbec. Vůbec nejde o darování “ryby”. Pokud vůbec je to dar, tak spíš takový rybí prst – předsmažený škrobový rybí derivát s dochucením. 😬

A jsou tři hlavní důvody, proč jsou tyto články ve skutečnosti rybí prsty.

Důvod 1: Jednoleté výnosy nic neznamenají

Aktivně spravované fondy často komentují své jednoleté výnosy, zvláště pokud to byl rok úspěšný. A že jednoleté (!) výnosy opravdu mohou být úspěšné ukazuje i nedávná studie od Morningstar k polovině roku 2023. Podle té minulý rok dokonce nadpoloviční většina amerických aktivně spravovaných fondů na velké americké společnosti (US Large Cap Blend) porazila jednoleté výnosy porovnatelných pasivních fondů. Obdobně v roce 2020 to bylo okolo 43% (981 kousků), což zní krásně. 🙂

Problém ovšem je, že jednoleté úspěchy těchto aktivních fondů bývají extrémně nestálé. Krásně to dokazuje analýza Standard and Poor’s z konce roku 2022.

Ale nejprve si schválně tipněte sami: Kolik z těch 981 fondů, které překonaly pasivní fondy v roce 2020, je dokázalo překonávat i v následujících dvou letech?

Už jste si tipli?

10 fondů. Neboli jen 2% z nich.

Ale nejde jen o překonávání pasivních fondů, jde i o ten oblíbený žebříček “nejlepších” fondů.

Schválně: pokud jste si v roce 2020 seřadili 488 amerických aktivně spravovaných large cap akciových fondů podle výnosu z roku 2020 (tedy podle žebříčku, který se na českém internetu objevuje každý rok – náš rybí prst) a vzali byste nejúspěšnější čtvrtinu z nich – kolik si myslíte, že by zůstalo v nejúspěšnější čtvrtině i o dva roky později, v roce 2022?

Už jste si tipli?

Odpověď je nula.

Penzistence výkonnosti aktivně spravovaných amerických fondů. Druhý a třetí sloupec ukazuje procentuální zastoupení fondů, co dokázali zůstat mezi 25% nejlepšími fondy následující jeden a dva roky. Zdroj: S&P U.S. Persistence Scorecard, 2022.

Nikdo se neudržel mezi 25% nejlepších ani po dobu dvou let. Dokonce ani jen následující rok se tam neudrželo ani 5% z nich. Pokud byste zopakovali tentýž experiment a ptali se, kolik z fondů zůstalo alespoň v úspěšnější polovině po dobu dvou let, odpověď je asi 7% z nich. Pro větší časové úseky, které vychází obdobně, se mrkněte do zmíněné studie.

Můžeme tedy spolu s datovými vědci ze Standard a Poor’s říci, že úspěšnost amerických fondů z roku 2020 naprosto vůbec neznamenala úspěšnost na horizontu dalších dvou let. Krásně to doplňuje známý a dokázaný fakt, že ~80-90% aktivních fondů přináší v dlouhodobém horizontu menší výnos než fondy pasivní.

A že jednoleté výnosy opravdu neznamenají nic.

Důvod 2: Bez kolísavosti jsou to hrušky a jablka

Jak jsme si ukazovali nedávno, srovnávat fondy jen podle výnosu je jen půl pravdy. Je to jako se dívat na Netflix, když neběží zvuk ani titulky.

Je potřeba porovnávat i kolísavost fondu, tedy volatilitu. Vidíme to krásně třeba na našich penzijkách: dynamické fondy přinášely v letech 2016-2022 zhodnocení okolo 4% ročně, ale kolísaly o víc než 10%. Ale takové konzervativní penzijka se nezhodnotily vůbec, ale zato kolísaly aspoň méně, o ~2% ročně.

Velká komplikace samozřejmě je, že správci fondů tyto kolísavosti neuvádí a někdy nás dokonce trošku provokují a nechávají předepsanou kolonku “volatilita” proškrtnutou. Za uši by měli dostat. 😇

Z webové prezentace fondu Top Stocks České spořitelny. Zdroj: webové stránky.

Jak to řešit? No, špatně. Museli bychom si volatilitu počítat sami na vlastní pěst a s tím jsem se mezi českými médii bohužel nesetkal. Pokud by ale někdo z redaktorů měl o toto zájem, dejte určitě vědět, rád vám ukážu, jak na to. Je to opravdu jednoduché.

Další možností je prostě srovnávat podobné třídy aktiv. Akciové a “dynamické” fondy mezi sebou nebo s akciovými ETF, stejně tak dluhopisové a “vyvážené”.

Důvod 3: Nesrovnává se s normálem na trhu

A do třetice: české žebříčky nejlepších fondů, na rozdíl od amerických protějšků, často zapomínají na pasivní fondy a pasivní alternativy v podobě ETF. Tam je často potřeba přepočítat výnosy zahraničních ETFek do českých korun, protože mnoho našich podílových fondů reportuje výnosy v CZK. A to je zjevně taky komplikací, která brání vzniku kvalitních srovnání.

Přitom srovnávat s normálem na trhu, což podle mě ETFka představují, je přece ta hlavní věc, co nás zajímá. Protože investovat do ETF je stejně snadné jako do aktivních podílových fondů.

Pojďme tedy rybařit sami!

Abychom tedy stále nečekali na darované ryby, které v naprosté většině ani nejsou rybami, ale nekvalitním rybím polotovarem, pojďme si srovnat fondy s normálem na trhu sami.

A to jednoduše a ne jen mezi vybranými fondy. Můžeme si srovnat jakýkoli fond nebo penzijko se nám zamane.

Sloužit k tomu může zmíněný dárek k novému roku: tabulka výnosů kapitálových trhů přepočtených do české koruny. Dávám ji k dispozici po kliknutí na tlačítka níže, samozřejmě zcela volně, ve formátu PDF i ve formě obrázku, který si můžete stáhnout do mobilu a vytáhnout kdykoli potřebujete. Třeba při diskuzi s vaším bankéřem.

Jak s tabulkou pracovat, si ukážeme za chvilku na reálných příkladech. Nejdřív ale: co vlastně přesně tabulka říká? Tak se na to mrkněme:

Tabulka. Srovnává, pomáhá, ilustruje. Nepotěší.

Všechna barevná políčka jsou výnosy v procentech do konce roku 2023. První bílý sloupeček říká, za kolik posledních let nás výnos zajímá. Druhý sloupeček říká totéž, ale vypočítává, od jakého roku. Jinými slovy, například čtvrtý řádek ukazuje výnosy za poslední 4 roky, nebo-li výnosy od začátku roku 2020 do konce roku 2023. 🙂

První barevný sloupeček ukazuje výnosy amerického akciového trhu, měřený ETFkem na nejznámější index S&P 500. Druhý sloupeček ukazuje trh amerických dluhopisů – a to jak korporátních, tak vládních – opět pomocí ETFka na agregované US bondy. Dalších pět sloupečků ukazuje hypotetické portfolio X/Y složené z X% z amerických akcií a Y% z amerických dluhopisů. Pokud bychom tedy chtěli srovnávat vyvážené fondy, kde jsou akcie a dluhopisy zastoupeny půl na půl, můžeme použít sloupeček 50/50. Posledním sloupečkem je je pak trh celosvětových akcií, opět měřený výnosem příslušného ETFka.

Tabulka je kompromisem mezi přehledností, dostatečnou historií trhů a použitelností. Všechny výnosy v tabulce mohl investor dosáhnout, pokud investoval do příslušného ETF fondu – to znamená, že tabulka již obsahuje poplatek za správu ETFka (tzv. TER). Náklady, co nejsou zahrnuty, jsou poplatky za nákup, měnovou konverzi a případně, je-li účtován, i poplatek za úschovu. Tyto poplatky bývají ale v dlouhodobém horizontu zanedbatelné oproti TER ETFka.

Věřím, že pro běžné a hrubé srovnání si vystačíme s americkými trhy. Konec konců, třeba americký akciový trh představuje přes 60% celosvětového akciového trhu. V mnoha případech ale může být pro srovnání lepší trh celosvětový, ale zase má menší historii.

(Nepovinné, jen pro investiční nadšence 😇: v rozšířené verzi PDF dokumentu ke stažení ZDE najdete mnohem víc než jen zmíněnou tabulku. Připravil jsem pro vás také tabulku s anualizovanými výnosy a matice pro výnosy zmíněných ETF na libovolné časové okno, např. 2011-2018. Jejich použití asi netřeba objasňovat.)

A teď už pojďme na příklady použití tabulky v praxi.

Příklad č. 1 (Top Stocks)

Jako první ukázku si uvedeme známý podílový fond Top Stocks portfolio manažera Jána Hájka. Jak postupovat?

Nejdřív jdeme na stránky fondu, kde si pod grafem vybereme REL (1), abychom dostali zhodnocení v procentech. Potom klikneme na “od založení” (2) a mrkneme se na výnos ke konci roku najetím kurzoru (3). Jde o zhodnocení o 267%. Poslední, co potřebujeme vědět, je datum založení fondu. Najedeme na počátek grafu (4) a vidíme, že je to září 2006.

A jéje, zrada hned na začátku; naše tabulka je vždy od začátku roku. V dlouhém horizontu ale nebude chyba moc velká, pokud vezmeme nejbližší začátek roku, tedy 2007. Podíváme se na příslušný řádek “2007” v naší tabulce (5) a vidíme, že výnos amerických akcií byl 399%. Hotovo. ETF na americký trh, do kterého Top Stocks ze 3/4 svého majetku investuje, se zhodnotilo 1,5× víc.

Ukázka použití tabulky na fond Top Stocks. Zdroj: webové stránky.

Pojďme zkusit jiný horizont, třeba desetiletý. Klikneme na příslušnou záložku (6) a kurzor ukazuje zhodnocení o 103%. V naší tabulce najdeme řádek “10 let” a vidíme, že americké akcie se zhodnotily o 247% a světové o 144%. Tato ETFka tedy přinesla svým investorům 2,4×, resp. 1,4× tolik.

Ukázka použití tabulky na fond Top Stocks. Zdroj: webové stránky.
Příklad č. 2 (J&T Opportunity)

Druhý příklad bude fond, který je také velmi známý, ale minule jsme ho nezkoumali: J&T Opportunity pod taktovkou Michala Semotana, který ho řídí od roku 2012. Opět jdeme na stránky fondu, vybereme rozsah (1) od roku 2012 do konce roku 2023, přepneme do procent (2) a odhadneme výnos (3), který se bohužel na grafu po najetí kurzoru neukazuje přesně: vidíme, že je to cca 225%.

Now, you know the drill: řádek v tabulce “2012” a vidíme zhodnocení 434% amerického akciového trhu a 253% toho globálního. Michal Semotan tedy doručil polovinu, resp. 90% toho, co ETFko na S&P500, reps. světové akcie. Nice and easy.

Ukázka použití tabulky na fond J&T Opportunity.
Příklad č. 3 (Vyvážené penzijko)

Je libo poslední příklad, tentokrát na penzijka? Řekněme, že máme Vyvážený účastnický fond od ČSOB. Jdeme na stránky, klikáme na rozsah “od vzniku fondu” (1), mrkáme na zhodnocení 44% (2). Fajn, teď musíme kouknout na skladbu fondu, zákon nijak neříká, co vlastně vyvážená penzijka mají být. Na stránce o trochu níž nacházíme koláč skladby fondu: cca půlka akcie, půlka dluhopisy. Jaké akcie – americké, světové? A jaké dluhopisy? Netušíme, webová prezentace nic neříká, číst 400-stránkovou výroční zprávu asi nikdo nechce (kde to možná ani nebude takto uvedeno). Ok, tak neřešíme, koukáme do tabulky na řádek “2013” a vidíme ve sloupečku “50/50” výnos 166%.

Vyvážené penzijko tedy doručilo jen čtvrtinu (1/4!) výnosu obdobně vyváženého portfolia amerických aktiv. Pokud bychom chtěli být benevolentní a ignorovali ten rok 2013, kdy penzijko nic nedělalo, tak do roku 2014 nacházíme referenční výnos 121%. To je pořád skoro 3× víc.

Ukázka použití tabulky na Vyvážený účastnický fond ČSOB Penzijní společnosti.
Rybičky, rybáři jedou!

S naší tabulkou se můžete rozjet okamžitě rybařit mezi českými penzijky nebo podílovými fondy. A najít si své favority. A nebo se rozhodnout pro ETFka, do kterých se dnes dá investovat minimálně stejně snadno jako do podílových fondů nebo penzijek. Po schválení Dlouhodobého investičního produktu (DIP) dokonce i se státní daňovou úlevou přes 7 tis. ročně a s možností příspěvků zaměstnavatele. Možností, jak takové DIP pomocí ETFek udělat, je více, a nepodceňuji své čtenáře, že by nedokázali zjistit, jak na to 🙂

Samozřejmě, rybařit je trošku méně pohodlné, než dostat rybu a hodit ji na gril. Pokud vás ale znepokojuje reálná možnost, že na svůj důchod budete mít dramaticky méně peněz, než jste mohli mít při zodpovědnější volbě, možná to za těch pár minut, maximálně desítek minut v jeden lednový podvečer roku 2024 stojí.

A být konečně investičním rybářem.


Rád bych pod čarou upozornil, je tabulka dělá přesně to, jak jsem ji popsal. Pouze srovnává výnosy, kterých bylo možné dostáhnout v uvedených letech investicí do ETFek na americké akcie a dluhopisy, případně jejich mix, a světové akcie. Nevěští budoucnost, ani neříká, co je pro vás vhodné. Vysoký výnos není všechno, důležitá je i zmíněná volatilita (kterou fondy ale nereportují), investiční horizont a ochota podstoupit riziko tržního kolísání. Tuto úvahu si musí každý udělat sám, případně ji zkonzultovat s někým, kdo má licenci tyto rady dávat.

18 komentářů: „O rybách a rybaření: porovnejte si výnosy fondů

  • Skvělá pomůcka, opět jste mě přesvědčil, že umíte o investicích přemýšlet 🙂
    A co s tou rizikovostí, která v tomto srovnávači chybí? Pokud vezmeme v úvahu můj web https://srovnejinvestice.cz/, tak vlastně nechybí, pokud rizikovostí nerozumíme volatilitu, ale riziko ztráty, které měříme nejhorším výnosem na daném investičním horizontu. Protože v takovém případě platí, že čím vyšší výnos, tím obvykle nižší riziko ztráty, jak je na mém webu řádně doloženo a zdůvodněno.
    Vás srovnávač tedy poskytuje velmi dobrou základní informaci o kvalitě fondů, které investor zná.
    Jeho nevýhodou je však to, že neumí ukázat na ty skutečně nejlepší fondy, tedy na ty, které jsou lepší než použité standardy.
    Stále je také potřeba brát v úvahu, že jde o srovnávání pouze za jedno konkrétní období, ať už je jakkoliv dlouhé s tím, že čím kratší toto období je, tím je srovnání méně spolehlivé.
    Ale musím znovu zopakovat, že tohle je od Vás skvělý nápad!

    Reagovat
  • Dokonalé!

    Mě zaujal poslední trend, a to že si ty fondy samy publikují porovnání s benchmarkem, ale jak fondy tak benchmark je nějak podivně zfalšovaný. Viz např. https://www.mesec.cz/clanky/penzijni-fondy-dohnaly-lonske-ztraty-jake-zisky-vam-penzijko-letos-prinese/ a můj (první) komentář v diskuzi, nebo i porovnejte ta čísla s tabulkou v tomto článku. Mám podezření, že používají benchmark bez započítání dividend, ale to by si snad nedovolili.

    Každopádně se nabízí jediná otázka: Kde je možno investovat do 1-(tyto_fondy)? Shortovat tyto fondy proti indexu? 😀

    Reagovat
  • Mockrát díky za dalšího brouka do hlavy.
    Donutilo mě to mrknout na moje penzijní (který jsem doteď nechával tak nějak bez povšimnutí se spořením nutného minima), a hle: 55 % vs 90—140 %. To byl už poslední pomyslný hřebíček do rakve, takže výber a jdu to “DIPnout”.
    Moje budoucí já vám děkuje už teď.

    Reagovat
  • Skejwi, každý článek je orgií pomalého myšlení, díky.
    Nenarazil jsem nikde na jednu věc: Můžu DPS a ŽP, na které byly uplatňovány daňové odpočty, zrušit formou převodu prostředků do DIP? Je to zachování podmínek pro odpočet nebo se zrušené smlouvy musí dodanit? Víte někdo?

    Reagovat
    • Taky díky. Podle mých informací DPS nelze zrušit převodem do DIPu bez ztráty daňových výhod a státních příspěvků. Mezi DIPy různých poskytovatelů by ale mělo jít přecházet bez této ztráty.

      Reagovat
  • Ahoj,

    dnes jsem poslouchal rozhovor s Vojtou Žižkou a jal jsem se do studování. Co mě ale už při rozhovoru napadlo, jak si v porovnání s tím stojí populární “stavebko”? Tam jsou také nějaké příspěvky od státu, ale počítám, že tam bude opět stejná logika jako u penzijka.
    Bohužel vysvětlit to babičkám bude asi horší než pochopit, jak to funguje 🙂

    Reagovat
    • Zdar Honzo, stavebko bohužel moc najeté nemám, do něj spíš vidí Vojta. Co si vybavuju, ta zhodnocení nebyla nic moc a příspěvky asi jako v případě DPS nebudou hrát v dlouhodobém horizontu moc smysl. Ale vypadá to, že to zajímá dost lidí, takže bych se na to mohl podívat 🙂

      Reagovat
  • Zdravím, dokáže někdo poradit 3 nebo 4 ETF, pro dlouhodobé pasivní investování cca 20 let. Pro začátek bych mohl hodit do placu 250 000 kč, pak asi 3000 pravidelně měsíčně. Zvolil jsem xtb. Jsem úplný začátečník, ale po té co jsem se podíval na mé penzijní připojištění a zjistil, že za patnáct let prakticky bez zúročení je potřeba investovat. Polovinu tam nechám, neboť daně a vrácení státní podpory by bylo velice nákladné. Jednalo se o starý konzervativní fond u NN, tu druhou polovinu přesun do NN růstový fond i když vím, že je tam 1procento poplatek za správu. Děkuji za odpověď L.P

    Reagovat
    • Ahoj, hej super clanek!! Moc diky! taky by me velmi zajimalo, kteri etf brokeri jsou pro dlouhodobe investice vhodny.
      Laka me zminovane nizke poplatky, ale hledam na druhe strane stabilitu, aby mi to nekdo nevybral a neutekl, az zvoli Trampa.

      Reagovat
      • Ahoj, otázka brokera je důležitá. Ti dostupní z ČR jsou uvedeni třeba zde. Já používám Fio broker, Interactive Brokers, Degiro, Swissquote, Patria, Firstrade, Portu a nově si pořídím SAXO. Všechny považuji za dostatečně solidní.

        Reagovat
      • Ale to jste zvolil v zásadě dobře, pokud chcete prostě brát průměrný výnos akcií napříč hlavními trhy.

        Vše ostatní je už v podstatě jen o nějaké zvýšené preferenci konkrétní třídy aktiv, sektoru nebo regionu, které můžete (ale nemusíte) využít jako doplněk takového globálně zaměřeného akciového indexu, který využíváte.

        Jen na základě mnohaleté praxe s různými typy investorů důrazně upozorňuji na to, že jakmile jdete do nějakého konkrétního regionu, sektoru, tématu nebo aktiva, tak budete mít cukání v momentě podvýkonnosti nebo nadvýkonnosti proti globálnímu indexu nějak aktivně reagovat.

        A většina lidí nemá dostatek znalostí, času a emoce pod kontrolou tak, aby těmito zásahy celkové výkonnosti portfolia pomohli …spíše to v praxi dopadá naopak. Pro většinu lidí je opravdu lepší si tzv. “sednout na ruce” a nic nedělat. Hlavním důvodem je přemíra informací z mnoha zdrojů, které se na člověka hrnou ze všech stran. Mnohokrát jsou nepodložené, překroucené, někdy si i protiřečí …máte tu střídání ekonomických cyklů, geopolitická rizika, přírodní živly, vědu, výzkum a technologický pokrok a spoustu dalších věcí, které málokdo dokáže profiltrovat tak, aby dospěl k takovému rozhodnutí, které by mohlo celkové výkonnosti portfolia pomoci.

        Tím neříkám, že to nemáte dělat … aspoň poznáte sebe sama!

        Přeji hodně štěstí při investování ! Nejdůležitější věc už jste udělal …začal jste investovat 🙂

        Reagovat
      • Zdravím, také jsem uvažoval o Globálním ETF. Ještě přemýšlím o variantě
        iShares Core S&P 500 UCITS. 50.00%
        iShares NASDAQ 100 UCITS 30.00%
        iShares EURO STOXX 50 UCITS. 20.00%

        Jinak děkuji Skejwi za osvětu.

        Reagovat
  • Když si člověk uvědomí jak podobné, ale zároveň vlastně úplně odlišné nástroje to jsou (ETF vs. FOND kolektivního investování), tak se mu skoro příčí to takto zjednodušeně srovnávat. Nemluvě o často odlišných cílových skupinách. Ostatně na tom se (nejen pod články zde) v minulosti otočilo ve svých vyjádřeních několik portfoliomanažerů.

    ETF už fungují dost dlouho na to, aby se potvrdilo to, co píšete. A pohled do historie začíná jasně ukazovat, že běžný podílový fond (pokud jde čistě o výnosový pohled) nemá šanci dlouhodobě porážet srovnatelně zaměřené ETF v takové míře, aby se tím mohl veřejně chlubit.

    Přesto existuje, vzniká a stále bude vznikat spousta nových fondů. A tvůrce fondu už při myšlence založení fondu ví, že pokud jde o výnos, tak s pasivním investováním prohraje (musí řešit legislativu, regulaci…dále je tu “povinná” diverzifikace, koncentrační limity, nákladovost, auditoři, depozitář, náklady na distribuční síť atd.) . I sebelepší portfoliomanažer s tímto handicapem nemá šanci dlouhodobě a pravidelně vyhrávat nad nízkonákladovým pasivním investováním. Ale přesto je a bude dostatečně početná cílová skupina klientů, kvůli kterým fondy budou vznikat. A budou mít na trhu své oprávněné místo.

    Ze strany fondů by se měla komunikace v rámci distribuce přestat točit jen na výnosu. Zejména když je kolikrát “podprůměrný”. Mělo by se v komunikaci více akcentovat přidaná hodnota, kterou klientovi ten daný fond ve srovnání s ETF může nabídnout. A bude to muset být i něco jiného než průměrný výnos, aby se mohla vybudovat vzájemná WIN-WIN spolupráce mezi fondem a investorem.

    Za naprostý standard bych považoval, že poradce představí klientovi obě cesty, řekne u každé hlavní výhody a nevýhody a klient se podle svých priorit může rozhodnout, zda pro něj má smysl koupit si službu podílového fondu anebo si sám nastoupit do výtahu jménem nízkonákladové ETF. Toto se ale rozhodně běžně neděje a tímhle směrem bych primárně (být regulátorem) usiloval o “nápravu”.

    A ještě na závěr. Pokud jde o tu “relevanci” srovnávání výkonnosti fondů a ETF, tak tady by se mi líbil nějaký otevřený rozhovor s portfoliomanažery fondů. Já jim naprosto rozumím, že s těmi výše uvedenými handicapy, které při správě a fungování podílových fondů mají, nechtějí být takto jednoduše srovnáváni s ETF. Protože to z jejich pohledu logicky není fér. Na druhou stranu …kdo píše ty statuty fondů, na které se pak někdy portfoliomanžeři “vymlouvají”, když zdůvodňují slabé zhodnocení proti benchmarku a podle kterých se fond řídí? Není to náhodou tvůrce fondu? A kdo jim nastavuje ty benchmarky, se kterými se interně srovnávají? Na základě čeho? Sice tu už nějaká vyjádření v minulosti proběhla, ale stejně by to stálo za podrobnější rozbor.

    Mějte se fajn a díky za tyto investičně-vzdělávací články!

    Reagovat
    • Díky za reakci. O podobném rozhovoru právě uvažujeme, nechme se všichni překvapit, jestli to vyjde 🙂

      Reagovat
  • Ahoj, píšete “Krásně to doplňuje známý a dokázaný fakt, že ~80-90% aktivních fondů přináší v dlouhodobém horizontu menší výnos než fondy pasivní.” ale kolik je dlouhodobý horizont? Setkal jsem s fondem se skoro 16p.a (za tu dobu prumerne od 2014) ale to je asi jeste furt malý horizont? Děkuji

    Reagovat
    • Pardon za pozdní schválení vašeho komentáře. Deset let už tak malý horizont není. Porážet index po takovou dobu už vyžaduje buď opravdu výjimečné dovednosti (a la Buffett), nebo je to za cenu významně zvýšeného rizika.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *