Zápisky o tvorbě investičního portfolia

Analýzy

České akciové fondy: sen, realita a diabetes (1/2)

Portfolio manažeři se umí pochválit. A co teprve ti slavní. Pojďme se podívat na výkonnost a kolísavost českých akciových fondů ve srovnání se světovými indexy. Jak si vedou třeba Daniel Gladiš nebo Ján Hájek? Nebo akciový fond od ČSOB? Jaké jsou prostě sladké sny a realita v našem malém investičním korunovém rybníčku?

Pozn.: Článek zaznamenal širší ohlasy, napsal jsem proto tento komentář k reakcím.

Sladké české sny

Vzpomenu si na to pokaždé, když ho slyším. Říká se totiž, že text ke známému songu Sweet dreams are made of this…, původně od skupiny Eurythmics, není nějakým jednoduchým BDSM manifestem, ale je o toužení duše nežít v realitě, ale ve snu. Že blaženost dokážeme cítit jen při představách o světě, ne při pohledu na svět samotný. A že píseň je o těch hlubokých silách uvnitř, které nás pro tu trochu každodenní slasti nutí víc přemýšlet o snech než o skutečnosti.

Sladkým snům jsme vystaveni všichni, i klienti a samotní portfolio manažeři slavných akciových fondů. O porovnání těchto aktivně spravovaných fondů a těch tzv. “pasivních”, které fungují do značné míry bez zásahu lidského faktoru – např. mnoho ETFek sledujících akciové indexy, bylo napsánořečeno už hodně. Pokud se ale do problematiky zahloubáte, zjistíte, že statistiky ve studiích jsou komplikované, že závěry jsou platné většinou jen pro americké fondy a nebo vycházejí ze světových dat v dekádách, které ani nepamatujeme. Je snadné z toho nabýt dojmu, že jsou to čísla vzdálená a že k našemu životu tady v české kotlině nakonec moc nepromlouvají. A to je škoda.

Rád bych proto v tomto článku shrnul závěry mého dlouhodobějšího sledování českých fondů a českých mediálně exponovaných portfolio manažerů a toho, jak si vlastně objektivně vedou. Dnes se tedy podíváme na české sladké investiční sny: jak vypadá český sacharózový rybníček a nehrozí nám diabetes? 🙂

Na co se tedy zaměříme?

Naším hlavním tématem budou aktivně spravované akciové fondy nabízené českým retail investorům (např. podílové fondy nabízené v českých bankách). “Aktivně spravované” znamená, že fondy mají vlastní autentickou strategii, jak do akcií peníze svých klientů investovat a jak dosahovat deklarovaných investičních cílů. Kvůli této nezanedbatelné práci při obsluze si fondy účtují relativně vysoké poplatky. Tím “relativně vysoké” mám na mysli vzhledem k situaci na větších trzích v USA nebo v porovnání s pasivními ETF fondy. Ty do naší analýzy pro srovnání také uvedeme jako referenci. A není to jen akademická reference – do všech akciových indexů v tomto článku můžete sami investovat prostřednictvím evropských ETFek a evropských akciových brokerů.

Z velkého počtu možných kandidátů na poli akciových fondů vybereme následující 3+1 reprezentanty:

  1. Fondy, za kterými stojí známé české tváře se snadným přístupem do médií a tedy i s velkým společenským impaktem (a odpovědností).
  2. Reprezentanty standardního trhu podílových fondů nabízených klientům v českých bankách se zaměřením na světové a dividendové akcie. Rozhodující pro nás bude co nejdelší historie fondu, abychom měli dobrou statistiku.
  3. Fondy zaměřující se čistě na český akciový trh, ke kterému má český investor přece jenom docela blízko.
  4. Na závěr tyto velké ryby srovnáme s několika zástupci českých retail amatérských investorů, kteří investují na vlastní pěst.

Srovnávat fondy je samozřejmě složité. Běžně se při výpisech bankovních produktů nebo jiných srovnávačů setkáte s výnosem – ať už ročním (p.a.) nebo za nějaký časový úsek. Málokdy ale máte možnost srovnat si tato čísla s tím, jak skutečně v této době trhy performovaly. Zároveň je výnos jen jednou z metrik. Běžného investora bude minimálně také zajímat volatilita, neboli kolísavost tržní ceny jeho investice. Tu vám v drtivé většině případů fondy neřeknou a musel jsem ji počítat sám. Detaily k matematice výpočtů dám pro hardcore jedince na konec článku (2. díl). 😉

Pro účely tohoto článku jsem shromáždil všechna dostupná data, ne vždy snadno dostupná, a řídil se těmito principy:

  • Všechny fondy budou akciové a budeme srovnávat srovnatelné. Tedy fondy s podobnými segmenty akciových aktiv, případně rozdílné cíle jasně označíme.
  • Vždy se budeme dívat na fondy ve stejném časovém období. Protože některé fondy zveřejňují jen výroční hodnoty fondů, budeme fér a budeme porovnávat všechny fondy k prvnímu dni každého roku.
  • Všechny výnosy i volatilitu budeme přepočítávat do českých korun podle kurzů aktuálních v daný den.
  • Vše bude včetně průběžných poplatků fondů. Vstupní a výstupní poplatky zahrnovat nelze, jejich výše se mění v čase i v závislosti na různých akcích a klientech. Při dlouhodobém investičním horizontu ale tyto poplatky nehrají takovou roli jako právě ty průběžné.
  • Na rozdíl od mých jiných článků, v tomto nebudu pro zaručení objektivity uvádět žádná svoje soukromá hodnocení a interpretace. Vše nechávám na svých čtenářích.

K třetímu bodu přidám přece jenom malou nápovědu. Volatilita znamená, jak moc v historii fondu jeho hodnota kolísala. Pokud má fond volatilitu 10%, znamená to, že se od svého očekávaného růstu za svou historii odchýlil maximálně o 10% ve většině reportovaných let (přesně 68,2%). Pokud má fond dlouhodobou výkonnost 8% ročně, ve dvou třetinách případů předvedl takový fond roční výnosy v rozsahu -2% až 18%.

Z toho lze do nějaké míry usuzovat na to, jak úspěšně je fond řízen. Pokud nějaký fond předvedl historicky menší výnos a vyšší volatilitu než jiný fond, lze jeho historické snahy a hodnotu nabídnutou investorům považovat za horší. Obecně nikdo nechce menší výnos a vyšší volatilitu (pozn.: samozřejmě, pokud konstruujete široce diverzifikované portfolio, může i takové aktivum být zajímavé, pokud má malou nebo zápornou korelaci s jinými aktivy, ale tím tento článek nebudeme komplikovat – všechny fondy mají navíc velmi pravděpodobně vysokou míru vzájemné korelace).

A teď už pojďme na to. 🙂

Vltava, Top Stocks a Quant

Nejprve se zaměřme na fondy vedené známými českými investory a ekonomy. Jako jeden z nejstarších fondů u nás musíme v první řadě zahrnout Vltava Fund vedený Danielem Gladišem. Tohoto portfolio manažera asi netřeba představovat, tak jen krátce: je známým autorem několika knih o investování, mimo jiné o hodnotových akciích a jejich výběru, a také častým hostem investičního podcastu Ve vatě od Seznam zprávy, kde mluví o svých vhledech do akciového investování a trhů.

Druhým zástupcem bude další velmi uznávaný portfolio stratég Ján Hájek, který vede asi nejznámější český podílový fond Top Stocks (Česká spořitelna). Třetím, mladším reprezentantem bude mladší fond Quant zaměřený na časování trhu, za kterým stojí ekonom Pavel Kohout a nynější guvernér ČNB Aleš Michl.

Jelikož mají jednotlivé fondy různě dlouhou historii, vezmeme to chronologicky a začneme v roce 2004, kdy Daniel Gladiš v září zakládá svůj Vltava Fund…

2004-2022

Vltava Fund je fond kvalifikovaných investorů. Podle stránek fondu do něj investují kromě fyzických osob také právnické osoby jako “korporace, finanční holdingy, investiční fondy, církve, pojišťovny, family offices” a také zakladatelé fondu. Vývoj jeho hodnoty v porovnání s indexem S&P 500 a Nasdaq, stejně jako průměrný roční výnos a volatilitu za období říjen 2004 až konec roku 2022 vidíte na grafu níže.

Na stránkách fondu se také dočteme, že v historii fondu “zaznamenali jeden velmi špatný rok (2008)”. Jde o dobře viditelný výrazný pokles o 85,6%. Podle jednoho staršího článku na webu investicniweb.cz šlo prý o globálně 5. nejhorší výsledek ze všech fondů vůbec, ale ověřit se mi to nepodařilo. Naopak následující rok 2009 přinesl fondu výrazný nárůst o 201,8% a podle stejného článku byl fond vyhlášen nejlepším hedge fondem na světě. Jakkoli se 200% může zdát jako velké procento, finanční matematika je neúprosná a na původní hodnoty před dramatickým poklesem se fond ani zdaleka nedostal. Co stálo za tímto rozkladem se můžete dočíst v Gladišově dopisu akcionářům. Kromě uvedeného článku si výkonnosti Gladišova fondu všiml ve svém newsletteruJaroslav Krejčí (Deník E15, dříve Hospodářky), který má na rozdíl ode mě přístup na Bloomberg terminál :-).

Za celou 19letou historii Vltava vygenerovala klientům celkový výnos 13%, tedy 0,7% ročně s volatilitou téměř 55%. Pro srovnání si vezměme ETF na S&P500 (SPY), které v korunovém vyjádření za toto období doručilo vlastníkům okolo 8% ročně s volatilitou necelých 18% (celkem výnos přes 300%). Investice do technologického indexu Nasdaq by vám vynesla ještě víc: 11,1% ročně s vyšší volatilitou 22,6% (celkově téměř 700%).

2009-2022

Daniel Gladiš v roce 2009 změnil strategii fondu a od roku 2016 už nezveřejňuje roční výnosy, ale pouze celkové zhodnocení a to právě vůči onomu minimu, kdy jeho PF kleslo na 27% původní hodnoty ze září 2004. Nebudu tuto volbu rozporovat ani více komentovat a spočítejme tedy výnosy od roku 2009 do současnosti.

Výhodou je také, že v této době přichází na scénu také Hájkův Top Stocks, takže můžeme začít srovnávat i s tímto fondem.

Jak vidíte, Gladišova Vltava v tomto historickém intervalu dosahuje 10,8% při kolísavosti 32,9%. Oproti tomu Hájkův podílový fond dosahuje výnosů srovnatelných s širokým trhem S&P 500, tedy něco mezi 14 a 15% ročně. Nicméně daří se mu to s výrazně vyšší volatilitou (20%) než indexovému ETFku (13,6%). ETFko na Nasdaq doručilo 19,0% ročně s volatilitou srovnatelnou s Top Stocks.

Bez zajímavosti není ani podívat se na tyto fondy od roku 2010. Dělám to proto, že tím odstraním oba singulární roky 2008 a 2009, kdy Gladišův fond dělal psí kusy. Od roku 2010 je vše již klidnější a až do konce roku 2021 nás čeká bezprecedentní rozmach akciových trhů. Tak jak nám fondy během této zlaté akciové dekády uspěly?

Gladišova Vltava zhodnotila investorům kapitál průměrně 2,6% ročně při volatilitě 16,7%, nejvyšší ze všech fondů i indexů. Menší volatilitu okolo 15% měl Hájkův Top Stocks spolu s SP500, ale jejich výnosy se srovnat nedají. Hájek udělal 10,6% ročně, zatímco široký index amerických akcií přinesl 13,6% a index technologických akcií víc jak o polovinu víc (17,2%). Do srovnání jsem zařadil i index na světové akcie MSCI World (evropské ETFko EUNL), který měl s Hájkem stejný výnos a dokonce o trošku menší volatilitu.

2017-2022

Pokud uděláme poslední časový skok, tentokrát pořádný, až do roku 2017, můžeme přidal další fond – Kohoutův a Michlův Quant. Zde si musíme dát pozor, fond necílí, tak jako Hájek a Gladiš, na co nejvyšší výnos pomocí výběru podhodnocených akcií, ale snaží se doručit výnos okolo 5%, ale s co nejmenší volatilitou. Jak fondy uspěly v horizontu 2017-2022?

Za posledních šest let je Vltava fond ve ztrátě – umazávala průměrně 1,3% ročně s opět druhou největší volatilitou ze všech sledovaných fondů (přes 20%). Top Stocks je sice v plusu, ale široký americký index má o 2% větší roční zhodnocení (8,6%), ale při větší volatilitě. Nasdaq opět vykupuje vysoký výnos vysokou volatilitou. Fond Quant sice nedosahuje cíleného výnosu 5% (má jen o něco víc než 4%), ale alespoň dokázal výrazně redukovat volatilitu tím, že přesouvá část kapitálu do peněžního trhu.

Pokud bychom si to měli shrnout: Ani jeden z českých fondů vedených známými osobnostmi nedokázal překonat trh (s tím, že jeden se o to ani nesnaží). U pana Gladiše záleží, jakou historii jeho fondu chceme vidět. Pokud si nezvolíme okno, ke kterému referuje ve svých dopisech akcionářům, vychází výkonnost velice nízká – na úrovni spořících produktů, ale s velice vysokou volatilitou, daleko vyšší než má akciový trh. Pan Hájek dosahuje výnosů srovnatelných s širokým košem světových akcií, ale výměnou za volatilitu v dlouhém horizontu podobnou technologickým akciím. To není s podivem, když investuje hlavně to bio-tech firem. Nicméně technologické akcie dokázaly investorům doručit víc než o polovinu větší výnosy. Fond Quant zaostával za svým cílem, ale ne dramaticky a navíc jeho historie je celkem krátká.

Další podílové fondy

Nyní odhlédneme od známých tváří a medializovaných fondů a zamíříme k podílové klasice, kterou vám můžou doporučovat v bankách nebo na ni narazíte, pokud zavítáte do investiční části jejich webů. Začneme tím s kontinuálně nejdelší historií, který se mi podařilo najít: ČSOB Akciový pod vedením Pavla Kopečka.

Tento široký akciový fond se také za těch 19 let moc nepochlapil. Výnos 3,8% zaostává za víc než dvojnásobným zhodnocením S&P 500. Ale opět nabízí klientům přesně to, co nechceme – vysokou volatilitu, opět téměř srovnatelnou s Nasdaq. Tento technologický index ale výměnnou za vyšší kolísavost zhodnocoval téměř trojnásobným tempem než pan Kopeček.

Pokud zkrátíme historické okno na posledních 9 let, můžeme přidat i další podílové fondy: např. Privátní správu aktiv (Dan Karpíšek) od Komerčky v dividendové třídě, která investuje do amerických dividendových akcií, a Opportunity of Consequ. Do srovnání níže jsem přidal ještě ETFko NOBL na americké dividendové aristokraty, abychom měli srovnání pro dividendové akcie.

V tomto časovém okně vidíme, že se žádný fond výnosem nepřiblížil k ETFkům. Nejblíže byl Conseq, ale i toho S&P 500 překonalo o víc než polovinu. Až na KB, která měla ale opravdu nízký výnos, se fondy opět pyšnily hlavně svojí vyšší volatilitou, která se vyrovnávala nebo překonávala široké indexy, Conseq dokonce kolísavostí překonal i SP500. KB se svými dividendovými akciemi měla oproti dividendovým aristokratům 3,5× menší výnos.

Mezi-závěr

V tuto chvíli bych článek rozdělil, aby nebylo informací moc. Informace jsou to do určité míry nové, protože vzhledem k volatilitě se fondy téměř nesrovnávají, i když je to docela důležité. Zároveň jsme si srovnali fondy od prominentních českých portfolio manažerů a ekonomů.

Můžeme si udělat průběžné pozorování a menší závěr:

  • Vybraní reprezentanti podílových akciových fondů a fondů kvalifikovaných investorů zaměřených na akcie měly systematicky horší výsledky než akciové indexy, po přepočtu do korun. V některých časových oknech dokonce tragické. Zato vykazovaly velmi vysokou volatilitu – i na akciové poměry.
  • Vypadá to, jako by aktivní správa akciových portfolií, lidský rozhodovací prvek a vysoké poplatky v aktivně spravovaných fondech vedly k dramatické redukci výkonnosti a nárůstu kolísavosti.
  • Vltava fond pana Gladiše doručil svým klientům za celou svou historii výnos 0,7% ročně výměnou za volatilitu víc než 54%, což jsem třeba já osobně ještě nikde neviděl (ale já nejsem investiční matador). V jednom jediném časovém okně vychází výnos tak, jak lze od akciového fondu čekat, ale opět s trojnásobnou volatilitou, než má trh. Nezakrývám, že mě tato čísla překvapila, a pevně doufám, že jsem někde neudělal chybu, abych pana Gladiše neočerňoval. Informaci o článku předám také samotnému fondu, aby měl možnost případně má čísla korigovat.
  • Pan Hájek a jeho Top Stocks doručuje standardní výnos široce diverzifikovaných světových akciových indexů, ale za o polovinu vyšší volatilitu, takže se v kolísavosti podobá spíš technologickým akciím Nasdaq, nikoli však jejich výnosu.
  • Pánové Kohout a Michl generují 4% ročně (cíl byl 5%) s malou volatilitou.

V druhém díle článku se podíváme na fondy zaměřené na české akcie, srovnáme jejich výkonnost se světovými trhy a do sladké polévky přidáme i některé české amatérské retail investory. Počkat, řekl jsem sladká polévka? 😴 A potom procestujeme celý svět and seven seas, everybody’s looking for something…

Pozn.: Článek zaznamenal širší ohlasy, napsal jsem proto tento komentář k reakcím.


Disclamer č. 1: Článek nemá žádnou osobní konotaci a není proti nikomu namířen. Nerad bych, aby text vyzněl jako disrespekt oproti portfolio manažerům, kteří, jak věřím, dělají svou práci upřímně a jak nejlépe dovedou. Cílem článku je nicméně narovnat nevyhovující informační situaci okolo českých fondů vzhledem k jejich relativní výkonnosti, historickému vývoji, volatilitě a srovnání s indexy a jinými formami akciového investování, jako jsou ETF.

Disclamer č. 2: Jelikož úroveň poskytovaných dat především u FKI, ale i některých podílových fondů není moc vysoká, bylo nutné ve mnoha případech údaje získávat ručním přepisováním a odečítáním z grafů, v horších případech dokonce složitým dopočítáváním ze zveřejňovaných veličin (např. fond Vltava udává jenom kumulativní zhodnocení od určitého roku) a opravováním případných chyb ve zprávách. S ohledem na objem manuální práce je možné, že se přes mou veškerou kontrolu dostala do mých výpočtů chyba. Nicméně přepokládám, že efekt případných singulárních chyb bude na celkové vyznění minimální.

58 komentářů: „České akciové fondy: sen, realita a diabetes (1/2)

  • To je tak překvapující, až se mi tomu nechce věřit. Podle mě to taky bude kvůli poplatkům.
    Díky za srovnání.

    Reagovat
    • Souhlasím, překvapující to je. Poplatky, ať už jsou jakékoli, by neměly výnos fondu zdecimovat. Jak velké by musely být, aby k tomu došlo? V případě Gladiše cca 10% ročně. To jistě nejsou.

      Reagovat
    • Úžasná práce a strhující čtení! Zrovna včera jsme se s kamarádem bavili, že přesně takovéhle srovnaní chybí. Dovolím si upozornit na drobnou nesrovnalost v posledním odstavci části “2009-2022”. V grafu je u SPY uveden výnos 14,2 %, kdežto v textu jen 10,6 %. Díky moc a těším se na další část.

      Reagovat
      • Díky Jirko! 🙂 K tvé poznámce: v grafu je vždy světlým fontem hodnota výnosu a tmavým volatilita. Protože je u SPY výnos větší než volatilita, je hodnota volatility 10,8% a výnos 14,2%, ale jejich pozice jsou oproti jiným sloupcům v jiných vzájemných výškách. Může to trochu mást, ale nevím, jak to vizualizovat jinak. Podle mě je tedy text konzistentní. Asi ale ke grafům dám popisky, kde to zmíním explicitně 🙂

        Reagovat
  • Ahoj Skejwine,

    super zajímavý článek. Díky za práci, kterou sis dal s porovnáním jednotlivých fondů. Abych byl upřímný, tak tvoje závěry mě vůbec nepřekvapují, před tím, než jsem článek začal číst, jsem měl takový pocit, že se české fondy ani zdaleka nebudou dotahovat na ty americké (ostatně to dlouhodobě nezvládá ani většina US portfolio manažerů), a už vůbec ne v risk-adjusted intencích. Co je pro mě ale šokující, je dlouhodobá výkonnost Vltavy, to je opravdu šílený.

    I když by si to většina portfolio manažerů přála, dlouhodobě se pravděpodobně nic nezmění na robustním přístupu buy&hold low-cost indexů. Těším se na pokračování.

    Reagovat
      • Díky za grafické zhodnocení úrovně investování v našich končinách a srovnání se světem posledních 20letech. Velice edukativní…

        Reagovat
  • Nic moc, chce se mi říci. Zajímalo by mě srovnání s jinými, v poslední době populárními manažery jako p. Hadroušek, @akciovyguru na twitteru apod.

    Reagovat
    • Ano, některým známějším investorům jsem psal, jestli by nechtěli své výkonnosti nasdílet, ale jsem asi moc malá ryba 🙂

      Reagovat
  • Takže slova slavného Radovana Vávry, dejto do S&P 500 jsou pravda :).

    Díky za porovnání

    Reagovat
    • ETFka mají svoje specifika, ale pokud jde o nejvyšší výnos, tak to není od věci 🙂

      Reagovat
    • Děkuji za otevření očí. Očekával jsem, že hodnotově spravované fondy budou ztrácet za minulou dekádu nízkých úrokových sazeb na technologický Nasdaq. Výměnou za to, ale měla být nízká volatilita. Jsem vážně překvapen.

      Reagovat
  • Diky za srovnani, a ze jste si s tim dal takovouto praci. Ta data jsou velmi zajimava. Je videt, ze i znami CZE profesionalove maji problem prekonat indexy. Pasivni zprava zatim vitezi. Tesim se na pokracovani.

    Reagovat
    • Překonat index je těžké všude po světě, ale spíš mě překvapilo, o jak moc se to nedařilo.

      Reagovat
  • Takže tedy stačí nakupovat široké indexy a budeme porážet renomované české investory? Cool.

    PS: Tenhle závěr jsme všichni tušili, ale je fajn ho mít potvrzený Skejwiho daty.

    Reagovat
  • Děkuji moc. Bylo to jistě moc úsilí k takové analýze.
    Závěr potvrzuje mou investiční strategii.

    Reagovat
  • Ubohé výsledky fondu Vltava mě nepřekvapují, pan Gladiš má podivné postoje k novým technologiím.

    Reagovat
  • Díky za super článek. Po dlouhé době něco, co mě zaujalo.

    Reagovat
  • Porážet index (S&P 500) je velice jednoduché.
    Kupujte akcie Berkshire Hathaway.

    Aby to bylo trochu více fér vůči Gladišovi, tak by se měl porovnávat s odpovídajícím benchmarkem.
    Myslím, že někde říkal, že je to Russel 2000. Případně ho porovnávat vůči value stocks indexům.
    Srovnávat to s Nasdaq je nesmysl. Jeho fond nemá strategii nákupu předražených tech. akcií.

    Doporučuji sledovat Gladiše nějakou dobu na Twitteru.
    Za nějaký čas pochopíte, kam mizí prachy lidí z jeho fondu.

    Reagovat
    • Otázka benchmarků je zajímavá 🙂 Má tři roviny: technickou, manažerskou a investorskou.

      Technická rovina je snadná: chci srovávat fond s fondem, ne fond s indexem, aby byly zastoupeny i poplatky a vůbec neefektivita fondů. Potom jsme ale omezení tím, že ETFka tu nejsou tak dlouho a od roku 2004, kdy Vltava fond vznikl, jich moc neexistovalo. Volil jsem tedy SPY, který má dostatečnou historii.

      Manažerská rovina sleduje pohled portfolio manažera: o něco se snaží a specificky zvolený benchmark ukazuje, jestli se mu to daří. Na stránkách fondu jsem žádné info o benchmarku nezískal. Russel 2000 se od SP500 dramaticky neliší, v horizontu 2004-2022 udělal (v USD) zhodnocení o 207% a SP500 265%. Tato relativní změna “benchmarku” faktorem 1.28 podle mě nijak nemění vyznění článku, kdy Vltava fond udělal zhodnocení 13%.

      Třetí rovina je nejzajímavější a sleduje pohled investora: obyčejnému retail investorovi v prvním přiblížení nejde o to, jak fond uvnitř technicky funguje, ale o výnos a volatilitu, kterou mu doručí. Pokud nějaký dobře dostupný fond má tyto dvě metriky výrazně lepší, než jiný fond, je to pro něj ta rozhodující informace k jeho volbě. Protože článek neadresuju portfolio manažerům (jejich práci si netroufám hodnotit), ale investorům, jsou tato srovnání pro článek přirozenější. Samozřejmě existuje komplexnější pohled na věc, kdy investor skládá detailně diverzifikované PF, kde je pro něj rozhodující sektorová skladba fondů, ale to je úroveň složitosti, která jde za rámec tohoto článku.

      Reagovat
    • Az na to, ze to neni pravda. BRK neporazi uz zhruba 15 let kumulativne SP500 total return (tzn. s reinvestovanymi dividendami). Ma sice dobre roky, kdy mu to o par procentnich bodu vyjde, ale pak taky docela hodne let katastrofalnich, kdy je podvykonnost dvouciferna a par let s dvoucifernou nadvykonnosti to nezachranuje. A to i pres pozici v Applu. O budoucim vyvoji to navic nerika vubec nic.

      Reagovat
  • Hezky udělaná analýza, dal jste si na tom záležet. Pár drobností by se nicméně ještě dalo vylepšit.

    Porovnávat výkonnost “celosvětových” fondů (Hájek, Gladiš) s čistě americkým indexem S&P 500 (nebo NASDAQ) nedává moc smysl. (Stejně tak jste mohl použít třeba Turecký index, který dlouhodobě vynáší přes 20%, bohužel ale v Turecké liře, která každoročně dost oslabí, takže reálně to taková sláva není)
    Lepší by asi bylo to porovnávat s výkonností celého světa. Dá se použít třeba ETF VT (Vanguard Total World Stock Index Fund). Je to v něm cca 9 400 největších firem světa, nákladovost 0,07%, existuje ale až od půlky roku 2008. Pro období leden 2010 až březen 2023 byl výnos VT 6,3% p.a. oproti 10,6% u SP500 (k oběma by se ještě měly ideálně přičíst dividendy (a strhnout daň z dividend), pak by to bylo úplně přesné)

    Další problém je, jak naložit s kurzem USD/CZK. Ty české fondy jsou asi měnově zajištěné, takže by se to řešit nemuselo, na druhou stranu je to každý rok stojí dost peněz (a tím to výrazně zvyšuje nákladovost). Také by mě zajímalo, jak by se změnila volatilita amerického indexu, kdyby se přepočítával do CZK. Např. v krizi 2007/2008 ztratil index sp500 cca 50%, ale dolar dalších cca 15% oproti Koruně (od půlky roku 2007 do konce 2008, maximální rozsah byl dokonce 21,3 – 14,6 Kč/$, tedy propad o 31%).
    _____________

    Komentář ke Gladišovi a Vltavě:
    Reálně jde o 2 úplně rozdílné fondy, jeden existoval 2004-2009, druhý 2009-současnost. Vaše sledování výkonnosti od roku 2010 je proto myslím ideální. Do roku 2009 to byl long/short fond (Jestli si to dobře pamatuji, tak byli cca 100% long a 50% short). Několik let jim to docela dobře fungovalo, ale během krize 2008 dostali margin call (respektive museli prodávat pozice, aby ho nedostali). Bylo to zřejmě jak z toho důvodu, že “akcie nespolupracovaly” (kde byli long šly dolů víc, než kde byli short), tak proto, že brokeři požadovali daleko větší kolaterál (= z ničeho nic vám řeknou, že musíte třeba půlku vaší půjčky do druhého dne splatit a vám nezbývá, než prodat co máte a realizovat velkou ztrátu). Gladiš tvrdí (nelze ověřit), že ty akcie (jak long, tak short) měli vybrané správně a nebýt margin callu, tak jsou v pohodě. Výnos 200% z roku 2009 mu v tom asi dává za pravdu. Celkově to v nějakém rozhovoru hodnotil tak, že byl “mladej a hladovej” (čti blbej), ale poučil se a od roku 2009/2010 je to víceméně long only fond, kterému se něco takového už stát nemůže.
    Většina lidí v jeho pozici by ten fond v roce 2008 zavřela a založila nový, který by měl díky tomu krásnou “výkonnost od založení”. On to neudělal. Jestli je to proto, že “má koule”, nebo proto, že z ješitnosti nechce přijít o titul “nejstarší hedge fond ve východní Evropě” netuším.

    Výkonnost od roku 2010 také není žádná sláva, ale je pravda, že pro jeho investiční styl (tradiční value) to bylo asi nejhorší období v historii.

    Nic z toho samozřejmě investory nemusí zajímat (obzvlášť, pokud u něj přišel o peníze), nemá to být nějaká obhajoba Gladiše (neznám ho, ani nejsem jeho fanoušek), jenom jsem chtěl tu jeho mizernou výkonnost dát do širších souvislostí (a vlastně i trochu ukázat, jak je investování někdy složité a proč je pro 95% lidí nejlepší varianta se aktivnímu investování vyhnout)

    Reagovat
    • Gladis, Semotan a dalsi… Pri vse ucte kdyz se podivate na vykonnost a kolik takove fondy vyberou na poplatcich za rok tak je hned jasne ze az tak moc o performance tam nejde. Krasne se zije z komisi a je cas chodit na ruzne podcasty a twittovat moudra 🙂

      Reagovat
    • Díky za koment a vhled do problematiky – určitě se hodí!

      K porovnání fondů: já si naopak myslím, že nemá smysl porovnávat s ničím jiným, než velkými širokými indexy. Důvodem je, že nechci posuzovat kvalitu a práci PF manažerů (na to jsou benchmarky, které slouží k jejich porovnávání) – to je práce jejich zaměstnavatele. Stejně tak nechci hodnotit, zda to mají těžké, snadné, jestli jim lidi cloumají fondy tím, že vybírají na minimech a vkládají na ATH. Dívám se na to optikou investora. Hezky to demonstruje sázka Warrena Buffetta, který řekl: kdo pomocí investic zhodnotí za 9 let víc tenhle balík peněz. A používej si nástroje, co chceš. Další myšlenky jsou shrnuty v mé odpovědi na příspěvek výše.

      Ad světový index: Ke srovnání jsem použil EUNL na světové akcie od chvíle, kdy začal existovat. Obsahuje 1500 akcií.

      Ad divi: Všechny fondy jsou hodnoty Adjusted Close, tedy se započtením hrubých dividend. Daň započítána není. Ale můžeme si udělat odhad dopadu této aproximace: typický divi-yield je okolo 1.5%, při dani 15% jde o diferenciál okolo 0.2% ročně. Toto nejspíš budeme vzhledem k rozdílnosti výnosů o vysoké jednotky procent asi všichni považovat za zanedbatelný efekt.

      Ad zajištění: Tady bych to opět viděl prismatem Warrenovy sázky. Ať si fond volí technickou realizaci, jak chce. Investora zajímá v prvním přiblížení výnos a volatilita vyjádřená v CZK. Jinak volatilitu přes a po přepočtu do CZK můžu vyjet, ale pamatuju si, že efekt je přesně podle učebnice: v dlouhodobém horizontu přidává kurzové riziko dodatečnou volatilitu, většinou ale nemá markantní dopad na výnos.

      Ad Gladiš: Díky za insight! Opět připomenu, že nechci řešit schopnosti pana Gladiše. Třeba to byla jen smůla a nevhodné prostředí pro jeho investiční styl a třeba budou následující roky lepší.

      Reagovat
    • Mohu posloužit údaji o výnosech a volatilitě S&P500 za období 1991-2023 jak v USD, tak v CZK, před lomítkem střední výnos, za lomítkem směrodatná odchylka, nejprve USD, pak CZK, vše v % p.a.:
      – pro 10leté investice 5,99 / 4,42; 5,84 / 7,36
      – pro 20leté investice 5,96 / 1,20; 4,18 / 1,62
      – pro 25leté investice 7,48 / 0,29; 6,58 / 0,34

      Reagovat
  • Zdravím, super článek, zajímala by mne výkonnost fondů od J&T, konkrétně např. J&T OPPORTUNITY od Michala Semotana, bude možné jej zařadit do druhého dílu? Díky!

    Reagovat
    • Ahoj, jasný, na Michala Semotana jsem už dostal několik tipů. Zkusím přidat 🙂

      Reagovat
  • Děkuji za článek. Oceňuji práci a čas, které jste do toho dal.

    Byl bych velmi překvapen, kdyby analýza dopadla řádově jinak, než jak dopadla. Přece jen portfolio manažeři v Čechách nejsou Jim Simons a nespravují Medallion Fund v Renaissance Technologies. Je však hezké vidět porovnání v číslech. Pro zjednodušení porovnávání by šlo využít pomůcky jako Sharpe ratio nebo Sortino ratio.

    Těším se na pokračování.

    Reagovat
    • Díky. Jasně, existuje další metrika, nechtěl jsem článek kontaminovat novými definicemi. 🙂

      Reagovat
  • To je perfektní článek, super porovnání, které jsem ještě neviděl, o panu Gladišovi a výkonu jeho fondu jsem četl, ale člověk se k těm informacím hůře dostává. Vždy mě překvapovalo proč je nazýván českým W.Buffetem, když z těch informací, a tento článek to perfektně potvrzuje, je vidět, že ten výkon je opravdu slabý. Díky moc, tenhle článek by si zasloužil místo na přední straně nějakého finančního webu nebo novin 🙂 !!

    Reagovat
    • Díky za povzbudivá slova, bez vás vnímavých čtenářů bych web už dávno zrušil 🙂

      Reagovat
  • Skejwi super článek, dalo to určitě hodně času a mravenčí práce ty data vydolovat..Nikdo se nechce chlubit takovým “oslepujícím výsledkem” jako třeba Vltvava fund. Díky za tvou práci a už se těším na 2.díl!

    Reagovat
  • Děkuji za článek, sleduji tento web několik let a kvalitou se zcela oddělil od zbytku šedi českého internetu.

    Reagovat
  • Skvělý rozbor , který jsem v českých mediích ještě nikdy nezaznamenal. Shodou okolností mám ( v QUANTU měl , protože po odchodu pana Michla jsem ho celý prodal) dlouhodobě ve svém portfoliu některé z hodnocených instrumentů ( SPY , QQQ, CSOB Akciový , TopStocks ). Je pravda , že jsem sledoval pouze výkonnost (převedenou do CZK) a ne volatilitu, takže jsem překvapen. Musím se na to tedy ještě podívat sám a vyhodnotit ev. přesuny mezi fondy v CZK a ETF v USD.
    Díky moc na rozsvícení světla z Vašeho úhlu pohledu.

    Reagovat
    • Jsem rád, že analýzu prakticky využijete – to je taky důvod, proč jsem ji dělal 🙂 Pokud byste se dobral k nějakým zajímavým zjištěním ve svém PF, určitě mi dejte vědět.

      Reagovat
  • Super práca
    Chápem váš pohľad že ste to chceli porovnávať z niečim čo všetci poznajú ale asi skôr by som to porovnal z ďalšími aktívne spravovaními fondmi ale aj tak lepšie ako nič.
    Kľudne nech sú aj lepšie ako indexy ak také sú. Ale aj tak jedna vec ma pritom napadla keď som si to tak zhrnul.
    Žeby run na české fondy ?
    A ďalší diel má dosť zaujíma

    Reagovat
  • Pingback: Nebuďte v investování ovce aneb vynáší fondy, které nám nabízí v bance?

  • Dobrý den. Z vaší analýzy mj. vyplývá, že pokud budeme srovnávat všechny uvedené instrumenty na nejdelším možném úseku a selektivně nevybírat žádný časový úsek – tj. váš graf 2009-2022, pak z tohoto srovnání fond TOP STOCKS nevychází vůbec špatně. V podstatě o pár desetin překonává S&P500, přestože má asi o 2% vyšší nákladovost. Nebo mi něco uniklo?

    ETF fondy sledující index aktuálně vypadají jako logická volba, ale co se podle vás stane v situaci, kdy do tohoto vlaku naskočí naprostá většina investorů?

    Reagovat
    • Přesně tak – v horizontu 2009-2022 se TOP STOCKS drží SPY velmi dobře vč. všech průběžných poplatků. Do ETF sice z podílových fondů proudí stále více kapitálu, ale stále je jejich podíl na celkové tržní kapitalizaci docela malý. Jsou tu velké penzijní společnosti, státní fondy, spousty akcií drží majetné rodiny i individuální retail. Zatím nehrozí, že by dynamika nárůstu ETF ohrozila efektivitu trhů a efektivitu arbitráží a cenotvorby. Ale je to jistě zajímavé téma.

      Reagovat
  • Díky za skvělý článek, teď jsem se k němu asi 4x vrátil.
    Rád bych to rozšířil a analýzu ještě doplnil o pár fondů…jenom se nemůžu dopracovat k vývoji fondu (nemám bloomberg terminál), na stránkách jsou jen dopisy akcionářům a tam právě výnosy nějak vztažené k 2009, ale žádný stahnutelný excel nebo tak.

    Jaké je tajemství za tím získat tato data?
    Díky moc!

    Reagovat
    • Ahoj Richarde, je to tak, jak říkáš, Vltava fond neposkytuje žádné další info nad rámec těch dopisů — to mi odpověděli přímo z fondu na dotaz. Na druhou stranu můžeš jednoleté zhodnocení zpětně rozpočítávat tím, že si budeš psát a podělovat kumulativní výnosy vůči roku 2009 a vůči počátku v r. 2004. Je to nepříjemná práce náchylná na chyby, ale nic jiného nemáme k dispozici. Nicméně pokud bys chtěl, můžu ti poslat vlastní datovou řadu, kterou jsem získal tímto způsobem. Případně můžeme lidi na twitteru vyzvat, jestli něco nemá k Bloombergu přístup.

      Reagovat
  • Ahoj Skejwi
    Pozdravujem ťa zo slovenského webu ako-investovat.sk kde sa porovnaniu fondov
    venujeme od 2015: https://ako-investovat.sk/diskusia/viewtopic.php?p=184299#p184299
    Takisto ,,český Buffett,, má u nás svoje vlákno aj s občasnými grafmi z Bloombergu:
    https://ako-investovat.sk/diskusia/viewtopic.php?f=6&p=183050#p183050

    Podstata tragédie Vltavy ( a pána Gladiša ) je, že dlhodobo neporáža infláciu.
    Jeho benchmarkom je MSCI World (ETF SVET), ktorý však od 2010 prekonal len 2x.

    Reagovat
  • Skvělé srovnání. Nevíte, jak by ve srovnání dopadl fond od JT banky – J&T OPPORTUNITY ?
    Předem díky.

    Reagovat
  • J&T OPPORTUNITY fond (CZK),(Michal Semotán[/b]). Za 21 rokov od 29.5.2000: +324,45% (+6,54% p.a.).
    ETF SVET v EUR +169,9% (4,44% p.a.). ETF USA v USD za ten istý čas +346% (+6,77% p.a.). Pekný výsledok!

    Reagovat
  • Pana Gladiše jsem několikrát žádal o informace o vývoji hodnoty jeho fondu, naposledy, když se na LinkedIn chlubil tím, že Vltava překonává trh. Následně sice upřesnil, že myslel world, ale data ke kontrole neposlal.

    Reagovat
  • K fondu Quant:
    Jak může pan Kohout (za přihlížení guvernéra ČNB), konstruovat svůj fond na principu časování trhu, které ve svých teoretických pracích jednoznačně odmítá jako nesprávné protože nefunkční (naprostá pravda), což také svým fondem prakticky dokazuje (zájemcům mohu zaslat důkaz).
    A co je kouzelného na srážení volatility tím, že držím průměrně 50% vkladu klientů na hotovosti? Dává to někomu smysl? Mě tedy žádný.

    Reagovat
  • Zdravim Lukasi, opet vynikajici clanek. Velmi si vazim tveho blogu a tvych clanku. Zajimalo by me, co rikas na takoveto prispevky Dana Gladise na Vltava Fund Facebooku. Me to nejak nesedi s temi tvymi presentovanymi zavery. Divam se na to spatne anebo jsou to pravdive informace, ktere jsou ovsem zamerne vztazeny k “vhodnemu” obdobi? Diky za tvuj fundovany nazor.

    Výnos Vltava Fund za celé období, kdy je aplikována současná investiční strategie, tedy za posledních 15 let, činí 468,3 % (12,3 % p. a.). Výnos globálních akciových trhů za stejné období činí 263,3 % (9 % p. a.). Pokud by se nám v příštích 15 letech podařilo zopakovat tento výsledek, bylo by to moc pěkné, ale dobře víme, že je k tomu potřeba i trocha štěstí.
    https://www.vltavafund.com/cz/analyzy/15let
    Současně doporučujeme shlédnout tuto prezentaci:
    https://www.vltavafund.com/cz/analyzy/setkani2023

    Reagovat
    • Ahoj. Jde o jedno konkrétní období, které je dobré, resp. rok 2009, který následoval po tragickém roku 2008, kdy bylo vymazáno přes 85% majetku. Pokud se člověk podívá na jakékoli jiné delší období, zjistí, že nadstandardní výnos z roku 2009 byla singularita, tento výnos si prostě fond neudržel a další roky byly spíš podprůměrné. Např. po vyjmutí roku 2009, tedy v celém zbylém horizontu 2010-2022, pro které mám data, měl fond roční výnos pod 3% p.a. Fond v době natáčení u Vojty ještě nevyhodnotil svojí výkonnost za rok 2023, proto jsem ji nemohl do analýzy zařadit. Podle grafu, na který odkazuješ, to vypadá, že rok 2023 byl dobrý a Vltava udělala něco přes 20%. Za horizont 2010-2023 to bude, odhaduju, asi 4,5% p.a.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *