Komentář k PF (září 2019)

Co spojuje Pražskou burzu posledních dní a prázdný prostor za Neptunem? Víc, než si myslíte. Kromě odpovědi na tuhle otázku se podíváme na výkonnost našeho portfolia během září.

Takže bez okolků: je to černá díra. Ok, akcie Komerčky jsou aktuálně černou dírou na peníze, ale to nás nepřekvapuje. Tenhle sešup trvá už nějaký pátek a akcie se dostávají na skvělé dividendové yieldy přes 6,6%. Ale k tomu později, nejprve to opravdu překvapivé…

Co je za Neptunem?

O další, zatím neznámé planetě Sluneční soustavy, tzv. planetě 9, se spekuluje už dlouho. Něco tam prostě být musí, protože to prokazatelně ovlivňuje pohyb kosmických těles za Neptunem. Má to hmotnost 5–15 Zemí, je to 10× až 30× dál od Slunce než Neptun a není to vidět. Ano, nejlogičtějším (a nudným) kandidátem je planeta střední velikosti.

Problémem ale je vysvětlit, jak se tam dostala. Většina hypotéz má docela velké slabiny a tak zůstává trochu exotické vysvětlení: že to byla potulná planeta, eony bloudící mezihvězdným prostorem, kterou Slunce zachytilo. Nepravděpodobné, ale možné. Úplně stejně pravděpodobné ale je, že ten zachycený objekt bylo něco úplně jiného. Děsivějšího.

Koncem září přišla dvojice fyziků Jakub Scholtz a James Unwin s hypotézou (k dispozici zde – klikněte vpravo na pdf), že tím zachyceným objektem je černá díra. Tedy ne úplně běžná, vzniklá kolapsem hvězdy (ta by byla hmotnější než Slunce), ale tzv. primordiální černá díra (PBH). To jsou černé díry vzniklé krátce po zrodu vesmíru, které od té doby znatelně zhubly pomocí kvantového vypařování. Některé zanikly, jiné ještě žijí, ale jsou maličké (lehoučké), klidně právě pět hmotností Země. Tato by měla v “průměru” asi 5 cm.

Dost možná jich je vesmír plný (a jsou odpovědí na otázku temné hmoty). A dost možná si jednu Slunce před časem zachytilo. Pokud by to byla pravda, byla by to nejsenzačnější zpráva mého života 🙂 Proč?

Malá otočka PBH, velká pirueta pro lidstvo

Protože by to mohlo znamenat novou etapu vývoje lidstva. Objev podobný zemědělské revoluci. Černá díra by totiž byla v dosažitelné vzdálenosti pro člověka. Ano, je to strašně daleko. Tři sta astronomických jednotek by sonda New Horizon překonávala rovných 90 let. Ale to jsou pořád rozumné časy. Pro srovnání: k nejbližší hvězdě, Proximě Centauri, by letěla 80 000 let. Naše maličká primordiální černá díra je tedy vlastně stále na naší předzahrádce, jenom není hned pod okny. Navíc věřím, že lidstvo zvládne trochu zainovovat. 😉

Proč k potenciální černé díře letět? Ok, první důvod je věda. Studiem černých děr můžeme pochopit strašně moc o původu naší reality. Ale druhým důvodem, tím totálně senzačním, je využití černé díry jako neomezeného zdroje energie!

Jde o to, že černé díry – a speciálně ty primordiální – mohou strašně rychle rotovat. Tuto rotační energii, kterou si stále nesou z počátečního tance vesmíru, můžeme realisticky těžit. A opravdu, tohle není žádné “ski-fi”. Nejlépe to vysvětlí tohle video (9 min):

A postavit soustavu zrcadel kolem pěticentimetrové černé díry by byla přece brnkačka. Takže uvidíme, jestli kolem Slunce v tichosti a zapomnění orbituje poklad pokladů. Tak trochu pirátský poklad, který nás jednou vykatapultuje do nové éry. Přímo ke hvězdám.

Naše PF taky ke hvězdám?

Září nebylo špatné: 1,16% je dobré, nadstandardní. Na rozdíl od prvních říjnových dnů v podstatě klidné. Všechny podstatné detaily ohledně výkonnosti i našich nákupech za září najdete jako vždy v aktualizované sekci portfolio. Ve zkratce:

Možná jste si všimli, že červená křivka v pravém grafu bývala nelineárně prohnutá. To bylo tím, že jsem zobrazoval vážený procentuální výnos PF. Nyní jsem se rozhodl ukazovat kumulativní nominální procentuální výnosy, prostě o kolik se dohromady zhodnotila jedna koruna investovaná v září 2016 (o čtvrtinu). Samozřejmě v té době jsme neměli investováno tolik, takže ty starší výnosy neměly na skutečné vydělané peníze takový vliv. Ale tahle veličina je opravdu víc vypovídající.

Záříjovou výkonnost sráží už druhý měsíc v řadě české akcie. Ty pokračují ve stále větším poklesu i první říjnové dny. Vlastně jde o všechny české akcie, které vlastníme. Takže za tento segment máme docela ztrátu. Ale na druhou stranu, dividendový výnos je nádherný, proto jsme dokupovali, průměrovali nákupní cenu dolů a zvyšovali celkový yield portfolia.

Proč hlavní české akcie klesají? To nikdo pořádně neví. Na Patrii spekulují o tom, že spekulanti, investující do CZK před exitem ČNB, vybírají zisky a stahují se zpět do EUR a USD. Jelikož je Pražská burza malá a s malými objemy, není snadné tolik peněz vytáhnout a najít protistranu. Cena tedy jde dolů. Ať už je to, jak chce, nejspíš za tím nebudou žádné fundamentální změny ve společnostech – ty jsou stále stabilní a daří se jim dobře. Takže pro dividendového investora vlastně žně. 🙂

Můžu rovnou upravit divi yieldy odhadované u našich sledovaných titulů ze srpna takto: ČEZ 6,8% (projektuju příští rok divi 35 Kč), KB 6,7% (projekce konstatních 51 Kč), Moneta 7,6–10,0% (projekce 5,4–7,1 Kč), O2 9,5% (projekce 20,4 Kč) a Kofola 4,8% (projekce 14 Kč).

Mintos a P2P

Upřímně, Mintos nám dělá teď trochu problémy. Důsledně teď dodržujeme diverzifikaci přes nebankovky (i za cenu nižšího výnosu) a to s sebou nese problém s umisťováním všech peněz. Často se nám tam válí 3 i 4% nezainvestované, což vede ke snížení celkového ročního výnosu o cca 0,4%. A to už je znát. Řešení je obtížné, buď člověk sleví ještě víc z výnosu, nebo z požadavku na maximální zastoupení jedné nebankovky v portfoliu.

Pokud by vás zajímalo, jaká kritéria na nebankovky klademe, tak se orientujeme hlavně podle ratingů na P2Pexplore, kde požadujeme alespoň B-, resp. C+ u mintosího ratingu (pro “low risk”, resp. “high risk” podskupinu) a zároveň alespoň 60, resp. 30 u ratingu od P2Pexplore. Zároveň zohledňujeme, jak společnosti analyzují Finlordi.

Toť vše pro dnešek. Uvidíme se, doufejme, u nějakého speciálně zaměřeného článku. Přinejhorším zase u dalšího komentáře portfolia na začátku listopadu. 🙂