Mintos: fungování buybacku a další postřehy z blogu

Správné určení rizik je v P2P poprávu velké téma. Celý business je relativně mladý a zatím neproběhlo žádné významější zhoršení ekonomických ukazatelů, které by ověřilo jeho stabilitu a důvěryhodnost. Proto je velmi důležité nebrat P2P jako magický jednoduchý nástroj na investování, ale věnovat nějakou tu pozornost i jeho vnitřnímu fungování, abychom při nadcházejícím ekonomickém zpomalení nebyli nepříjemně překvapení. Několik zajímavých postřehů přináší do této diskuze i následující článek.

Nedávno se na blogu Mintosu objevilo několik článků, které do detailu a velmi otevřeně popisovaly fungování důležitých aspektů tamního tržiště. Pojďme se podívat na shrnutí těch nejdůležitějších bodů (originály jsou k dispozici zde a zde).

Vyplácení buybacku je průtokové

Buyback (BB) garance, tedy vrácení jistiny i s úroky zřizovatelem půjčky v případě, že je dlužník určitý počet dní v prodlení se splácením, je ve světě P2P velmi oblíbený nástroj a já investuju například pouze do půjček s BB. Snadno si lze myslet, že při investici do takových půjček půjčujeme spíš oné nebankovce než dlužníkovi jako takovému. “Pokud dlužník nesplácí, splácí nebankovka. Je to vlastně takový dluhopis, investice do nebankovky, a je tedy především důležité, jaká je finanční stabilita této firmy.”

První článek z blogu ukazuje, že to není celá pravda. V půjčkovém businessu funguje statistika nesplácení (defaultů), která poměrně přesně odhaduje, kolik procent se pravděpodobně věřiteli nikdy nevrátí a o které musí snížit očekávaný výnos. Představme si, že nebankovka vytvoří (napůjčuje) 100 půjček v celkové hodnotě 1000 EUR s ročním úrokem 30% a očekávaným default ratem 10%. Půjčky nyní může prodat na Mintos tržišti s anebo bez BB. Pokud nakoupíme tyto půjčky bez BB s úrokem pro nás investory 20%, vyděláme reálně 8% (protože z jistiny 1000 EUR se nám vrátí jen 900 EUR – kvůli defaultu 10% – a z nich vyděláme 20%*900 EUR = 180 EUR; čistý výdělek i s onou ztrátou je 180–100 = 80 EUR, což dělá z počáteční investice 1000 EUR přesně 8% zisk). Pro úplnost, podobný zisk udělá v tomto případě i nebankovka.

Schéma tvorby zisku pro půjčky bez BB garance. Částky jsou oproti příkladu v textu 100× větší. Zdroj: Mintos.com.

Úplně stejně pro obě strany ale situace skončí, pokud tyto půjčky nakoupíme s BB garancí za nominální úrok 8% a nestaráme se o default raty. Podstatné je, že i v tomto případě nebankovka nemusí nijak ručit svým finančním polštářem, pouze jinak přerozděluje tok peněz, které od dlužníků přicházejí. Jinými slovy peníze nutné na zajištění BB garance jsou neustále vytvářeny úrokem z aktuálních půjček a záleží jen na tom, jak dobře jsou default statistiky a celé procesy nastavené.

Schéma tvorby zisku pro půjčky s BB garancí. Vede ke stejnému zisku jako příklad výše. Zdroj: Mintos.com

A v tomhle směru se Mintos hodně snaží. Každou nebankovku zkoumá a ta musí doložit, že má procesy nastavené tak, že jenom tímto průtokovým mechanismem pokryje celou BB garanci. Ve výsledku se jeví, že finanční stabilita a zdraví nebankovky nejsou za ustálené ekonomické situace moc podstatné, hlavní jsou dobře nastavené procesy. Samozřejmě ta ustálená ekonomická situace je důležitá poznámka. Pokud nastanou turbulence a default raty se razantně zvýší, procesy už přestanou být adekvátní a některé nebankovky nemusí stačit zareagovat. V té chvíli opravdu přichází ke slovu zdraví nebankovky. A i tady existuje důležitý detail…

Přímá a nepřímá investiční struktura

Pokud se situace prudce změní a procesy se dostatečně rychle nezmění, může se nebankovka dostat do problémů s vyplácením BB a případně zkrachovat. V takovém případě nás jako investory zastoupí Mintos. A nyní začíná být pro (alespoň částečnou) návratnost našich investic velmi podstatné, jakou investiční formu daná nebankovka měla.

Existují dvě formy: přímá (direct) a nepřímá (indirect). Investujeme-li do půjček vydávaných nebankovkou s přímou investiční strukturou, vlastníme reálné nároky na tyto půjčky. Nebankovka tedy klidně zkrachuje, ale my stále vlastníme půjčky a Mintos jednoduše zvolí jinou nebankovku, která půjčky převezme. V této chvíli nebyla tak podstatná, spíš zdraví půjček, do kterých jsme zainvestovali (podaří se nám získat celou jistinu, když se default rate zvýšil?).

Nepřímá struktura byla zavedena z důvodu regulace v některých státech (například Gruzie). Tady nevlastníme přímo půjčky, ale pouze proporční nárok na nebankovku ve výši “nakoupených” půjček. Náš nárok je součástí konkurzní podstaty firmy a my musíme čekat, kolik na nás po její likvidaci zbyde. Toto dodatečné riziko se špatně vyhodnocuje, ale jistě je investice do nepřímé struktury půjček rizikovější.

Do jaké investiční struktury posíláte své peníze, si můžete ověřit v tomto seznamu zřizovatelů úvěrů. Mintos slibuje, že by mělo být možné toto hledisko uplatnit i jako filtr v autoinvestu.

RPSN krátkodobých půjček

RPSN je u krátkodobých úvěrů trochu emocionální záležitost. Vidět, že si někdo půjčuje na 400% roční úrokové náklady, je prostě náročné. Aniž bych chtěl otázku nedostatečné ochrany spotřebitelů u nás a v mnoha zemích Evropy snižovat, do jisté míry je RPSN jako ukazetel přeceňovaný.

Druhý článek hezky ukazuje něco, co si myslím už dlouho (a kvůli čemu jsem schopný do krátkodobých úvěrů s čistým svědomím investovat). RPSN je roční míra nákladů – a v tom je právě zakopaný pes. Jedná se o ukazatel, který normuje náklady na jedno konkrétní období 1 rok a nebere v potaz dobu splatnosti a velikost jistiny půjčky, proto přestává být směrodatný pro úvěry s jinou očekávanou dobou splácení.

Každá půjčka si na sebe musí v průměru vydělat, a to bez ohledu na to, zda ji budeme splácet měsíc, dva roky, nebo 40 let. S každým klientem jsou spojené náklady na administrativu, převod a příjem peněz, komunikaci, marketing a případné vymáhání. Náklady se moc neliší, když si někdo půjčí 100 000 Kč na dva roky a jiný 1000 Kč na měsíc. Úrok 10% v prvním případě zajistí (približný) zisk 20 000 Kč na klienta, kdežto u druhého by to bylo jen 8 Kč (namísto typických 300 Kč při RPSN 400%). Je jasné, že fixní náklady u krátkodobých půjček se musí pokrýt zvýšením RPSN. Stejně tak se střednědobé spotřebitelné úvěry, jakkoli jsou dodatečně zajištěné, nemohou pohybovat na RPSN typickým pro hypotéky. 100 tisíc na dva roky vám nikdo na 1,5% pa. nepůjčí, jakkoli se budete snažit. RPSN prostě roste s klesající splatností půjčky, protože fixní náklady se moc nesnižují.

Krátkodobé půjčky jsou drahé, to je jasné, ale ne nutně nemorální. Spousta služeb je drahých a existují, protože je lidé chtějí a využívají. S překlenovacími půjčkami je to stejné.

(To, co mě lidsky trápí víc, je nedostatečná ochrana těchto dlužníků, pokud jde o předlužení a neúměrný nárůst dluhu. V některých zemích (např. UK) platí zákony, že dlužná částka se nemůže během celého vymáhacího procesu zvětšit víc než například 2×. Myslím, že toto by pomohlo celému podnikatelskému segmentu, nebankovkám, dlužníkům i investorům.)