Investiční plánování (my jako příklad)

Říká se to všude, že rozumný investor by před samotným investováním měl projít fází, kdy si rozmyslí, proč vlastně chce peníze zhodnocovat (a ne je například utrácet za požitky), čeho a kdy chce dosáhnout, potom jak toho může dosáhnout, a až poté investice začít uskutečňovat.

Investičních plánů je po internetu celá řada, obvykle se točí kolem cíle zajistit se na penzi s horizontem 20–30 let, případně spoření pro děti nebo na nemovitost. Rád bych se s vámi podělil o náš trochu netradičnější plán, třeba vás něčím nainspiruje nebo k němu budete mít nějaký zajímavý postřeh. Rozhodně ho ale neberte jako návod pro vás (každý je jiný a má jiná východiska a potřeby), spíš jako ukázku toho, jak a na co jsem při jeho sestavování myslel.

Co bychom rádi?

Plán jsme si s přítelem založili na následující myšlence. Říká se, že po čtyřicítce se nemá už tolik pracovat. Oba máme aktuálně dost intenzivní a vyčerpávající práci, která dává smysl, ale žere nám skoro všechen čas. Musíme přiznat, že na představu výraznějšího zvolnění za 10 let jsme se trochu upnuli. Zároveň ale momentálně generujeme přebytky, které by právě k tomu mohly posloužit.

Představa je tedy jasná: vytvořit portfolio, které za 10 let bude vytvářet pasivní příjem, který bude nezanedbatelnou složkou našich příjmů, řekněme takový poloviční úvazek. Zároveň základ portfolia se nesmí po celou dobu znehodnocovat inflací, abychom ho mohli na stáří zkonzumovat na skutečný důchod.

Je to reálné?

K téhle okamžité pochybnosti jsem už jeden článek psal a stačí tedy prozkoumat jednu z tamních tabulek

a podle našich požadavků na „polopenzi“ a velikost vytvořeného PF vidíme nutnou měsíční investici. Čísla vypadají dobře, měsíční spoření je v našich silách, výkon investic 5% p.a. nad inflaci (~2,5%, tedy reálně nad 7% p.a.) by neměl být velký problém. Pokud se udrží disciplína a příjmy po dobu 10 let, mělo by to fungovat.

Bližší prozkoumání také ukazuje, že v tomto časovém horizontu deseti let není složený úrok z reinvestice tak dramatický a naše celkové zhodnocení bude přibližně 60%. Jde tedy z velké části stále o spoření a odkládání peněz, než o efekt investiční valící se sněhové koule. Pokud bychom nechali peníze zhodnocovat tímto tempem dlouhých 40 let, složený úrok by naše peníze zmnohonásobil. No, ale to už nám bude 70 a dost možná už na prahu smrti a je otázka, k čemu nám v takovém věku vlastně budou. 🙂

Jak investiční výnos zrealizovat?

Máme rozmyšlený časový horizont i měsíční investici, víme, že by to mělo fungovat pro zhodnocení 7–8% ročně. Jak takového zhodnocení ale dosáhnout?

Náš investiční horizont je v podstatě dlouhodobý, řekněme 30 let, než začneme konzumovat základ portfolia, proto se jako nástroj nejvíce hodí akcie, a to nejspíš formou několika širokých a několika sektorových ETF s těžištěm v rozvinutých trzích. Zpočátku budeme volit akumulační ETF (fondy, které reinvestují dividendy a jiné zisky), po 10 letech ale chceme výnosy vybírat jako příjem, proto postupně akumulační ETF vyměníme za distribuující ETF zaměřené na akcie s vysokou dividendou. Kromě světových akcií budeme budovat pozici v několika českých akciích, které lépe známe a dokážeme si v nich udržet přehled (aktuální výběr najdete v brzy renovované sekci Portfolio). Jejich nespornou výhodou je vysoký výplatní poměr.

U dalších nástrojů je trochu těžší odhadnout, co nás čeká. Aktuálně máme polovinu PF nainvestováno v P2P, tedy hlavně Mintos, který se jeví už jako relativně stabilní firma, ale netušíme, co s P2P trhem udělá nadcházející recese a zda budou půjčky stále tak výnosná investice. Prozatím to vidíme pozitivně a hodláme držet přibližně do poloviny PF právě zde.

Asi i nadále budeme diverzifikovat do několika vysokovýnosových dluhopisů, pokud se nám osvědčí. Standardní korporátní a státní dluhopisy pro nás moc vhodné nejsou, jelikož nenesou dostatečný výnos a potlačení rizika není v tomto časovém horizontu nutné.

Riziko a likvidita

Riziko dává smysl vyhodnocovat s konkrétním investičním horizontem, který ommezuje likviditu. Jak například shrnuje server Finlord ZDE, ZDEZDE nebo tabulka níže, u akcií historicky platí, že při 30 letém horizontu (tedy v době, kdy chceme začít základ PF konzumovat) je riziko nulového nebo záporného výnosu absolutně zanedbatelné (za celou historii 30-letý výnos Dow Jones  indexuneklesl pod 4,5% p.a.) a naopak nejpravděpodobnější zhodnocení se bude držet u 9–10% p.a. Včetně jakékoli další Velké deprese. To znamená, že abychom tyto peníze ochránili před rozmary trhu, měli bychom je považovat za víceméně nedobytné na tři dekády. V případě nouze a za cenu možné ztráty (a také rozkladu našeho investičního plánu!) můžeme kdykoli během jednoho dvou dnů PF proměnit na peníze.

Výnos p.a.\horizont1 rok2 roky3 roky5 let10 let20 let30 let40 let
Minimální−62,2 %−49,3 %−40,2 %−17,3 %−4,0 %2,0 %3,6 %4,9 %
Maximální139,8 %53,1 %39,7 %33,7 %21,2 %17,9 %14,3 %13,2 %
Průměrný10,8 %9,9 %9,5 %9,3 %9,2 %9,3 %9,4 %9,4 %

Historické výnosy S&P500 v závislosti na investičním horizontu. Zdroj: DQYDJ.com

V našem případě je riziko mírně vyšší, protože chceme část výnosu na úrovni 5% ročně vybírat jako dodatečnou rentu od 10. roku existence PF. S ohledem na historickou roční výkonnost by to neměl být žádný problém, ale může se samozřejmě stát, že prvních 15 let bude nějak dramaticky neúspěšných a napraví to až ta další polovina investičního horizontu. To by znamenalo, že každoročním výběrem 5% budeme 5 let PF trochu snižovat a to ovlivní návratnost ve zbytku času. Tady je ale jednoduchý lék: pokud tato nepravděpodobná situace nastane, budeme na rentu muset holt ještě chvíli počkat.

Spořící fond

Ačkoli články zmíněné výše celkem přesvědčivě ukazují, že nejlepší dlouhodobé zhodnocení peněz představují akcie, rozhodli jsme se další finanční přebytky nad ty měsíčně investované do PF už dál neinvestovat s cílem velkého zhodnocení a dlouhých horizontů, ale vkládat je do spořícího fondu. Vedou nás k tomu následující argumenty a klidně kvůli nim obětujeme i ušlou výnosovou příležitost:

  1. Chceme mít peníze po ruce pro realizování spontánnějších projektů, které nám život oslazují (podnikání, rekonstrukce, autonomní auto, obraz od Toyen na záchod 😉 nebo nějaký nákladnější koníček).
  2. S investováním jsme vážně začali jen dva tři roky zpátky a jakkoli jsou články zkušených investorů přesvědčující, stále ještě dostatečně nevěříme svým schopnostem – možná děláme nějakou chybu, která vyjde najevo po pár letech, abychom to jedné nově objevené činnosti (čti investování a investiční svět komplet) nasměrovali úplně všechnu nadhodnotu, kterou svou prací vyprodukujeme. Prostě si to chceme ještě osahat.
  3. Ačkoli statistiky ukazují, že nemá smysl čekat s penězi na pokles trhu, psychologicky na nás docela působí blížící se závěr ekonomického cyklu a neúprosně vyčkávající krize. I když je to tady trochu proti logice, necítíme se pohodlně investovat ve velkém, když jsou ceny na maximech.

Jak takový spořící fond vyrobit, z čeho by se mohl skládat a na jaké výnosy lze mířit, si ukážeme příště v mikro-seriálu o vysokovýnosových spoření s malým investičním horizontem.

Komentujte prosím

A vlastně ještě poslední věc: sepsání článku trvá nějakou dobu a dokopat se k tomu je při obzvlášť náročných pracovních týdnech mírně heroický výkon. Vypozoroval jsem, že každý komentář, který pod článek dostanu, mě slušně namotivuje psát dál. Pokud se vám článěk líbil, fakt zvažte se tu byť pár slovy ozvat, pomůžete tím mně i sobě. 😉

Zároveň budu rád za jakákoli doporučení ohledně směřování webu, nápadů na články a nebo prostě jen investiční tlachání 🙂

Tak tedy zdar zase příště!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *