Co plyne z četby Jeremy Siegela?

Knih o investování je mračna. Najít v těchto hustých literárních mlhovinách zářící hvězdy může být trochu problém. Investice do akcií – běh na dlouhou trať od Jeremyho Siegela je ale výjimečná na první pohled. Vědeckou, na důkazech postavenou argumentací zodpovídá otázky, které mnoho investorů trápí a na než odpovědi jenom tuší. Co tedy prof. Siegel ve své životní publikaci investorům sděluje? Pojďme se podívat na moje výpisky z hutné četby.

Jeremyho kniha mi opravdu sedla. Svět je plný věcí, k jejichž pochopení se realisticky nikdy ani trochu nepřiblížím. Medicína, biochemie, harmonie, kosmologie, geofyzika a botanika a další. Tak jako většina jsem odkázaný na rozum jiných a vědeckou metodu. Té musím věřit a vlastně věřím. I když jako vědec fakt vím, jak to s kvalitou odborných článků někdy vypadá ( 😉 ), v součtu je věda důvěryhodná.

A kde jinde věřit vědecké metodě než v oboru lidské činnosti, jako je investování, který je tolik zatížený lidskými představami, „100%“ funkčními strategiemi, anonymními návody na internetu a emocemi? A hlavně když jde o vaše peníze? Jak odlišit realitu od představ? Říká se, že s investicemi má člověk začít v co nejmladším věku. Ale kde má sebrat zkušenosti, kde se to má naučit? Čemu má věřit, že bude fungovat, až se v 60 letech bude ohlížet po životních úsporách? Podle čeho má sestavit investiční plán? Vědecká metoda, tady v čele se statistikou, je jediné, co mě zodpovědně napadá. Takže si můžete plno věcí spočítat sami, ale to opravdu trvá a ne každý se do toho chce pouštět. A proto jsem z prof. Siegela tak nadšený.

Kniha je, upřímně řečeno, asi trochu nezáživná. Nevím. Kapitoly jsou protkány desítkami grafů a tabulek, argumentace není vždy četba na dobrou noc a hustota informací je někdy lehce nadkritická. Ale mně to bavilo. Mám matiku a statistiku rád. Možná tedy následující zápisky z knihy budou užitečné i pro někoho jiného, než jen pro mojí paměť. 🙂 Ano, dostali jste mě – když to nenapíšu, tak to zapomenu. Budu se sem sám vracet, až mi bude investorsky ouvej. 😉

Shrnutí nejdůležitějších tvrzení knihy
  1. Historický průměrný reálný výnos z akcií S&P 500 za více jak dvě století byl 6,6% ročně. Překonal tak dluhopisy (3,6%) i zlato (0,7%). Toto kvalitativně platí i pro jiné velké trhy a také trh světový, kde se výnos akcií pohyboval v rozmezí 4–6%.
  2. Výnos fluktuuje kolem průměru a fluktuace se snižuje s investičním horizontem. Byl-li vyšší než cca 15 let, akcie nikdy nepřinesly investorovi reálnou ztrátu.
  3. V dlouhodobém horizontu jsou akcie bezpečnější aktivum než dluhopisy nebo pokladniční poukázky. Při držbě 10 let byl nejhorší historický reálný výnos akcií (-4,2%) vyšší než ten dluhopisů (-5,4%) a poukázek (-5,1%). Při delších horizontech se tento rozdíl ještě navýší ve prospěch akcií.
  4. Volatilita (akademická míra „rizika“, tedy rozkolísanost) je u akcií v horizontu nad 20 let nižší než u dluhopisů a poukázek. Je to dáno tím, že trhy nejsou empiricky popsatelné modelem náhodné procházky.
  5. V dlouhodobějším horizontu (> 10 let) nepřináší dluhopisy v portfoliu téměř žádnou výhodu pro snížení volatility (za cenu snížení výnosu), v krátkém horizontu (< 5 let) však razantní. V dlouhodobém horizontu nad 20 let dluhopisy portfoliu škodí jak v rovině zvyšování volatility, tak i dramatickým poklesem výnosu.
  6. Daně a poplatky jsou pro dlouhodobý výnos důležité. Daň 15% ze zisku přinese při ročním nominálním výnosu 11% za 30 let snížení portfolia o 36%. Je-li možné daňově optimalizovat (3letá testovací doba akcií), je to velmi přínosné. Nákladovost fondu 1% ročně sníží za 30 let konečnou hodnotu portfolia o 24%, zatímco 3% poplatek o víc jak polovinu. „Každé procento ročních nákladů navíc způsobí, že investoři ve věku 25 let půjdou do důchodu o dva roky později, než by šli při neexistenci takových nákladů.“
  7. Statisticky akcie společnosti vyplácející dlouhodobě významné dividendy, malé společnosti a společnosti s nízkým P/E (levně oceněné) mají tendenci překonávat výnosnost celého trhu bez podstupování zvýšeného rizika. Strategie založené na těchto parametrech bývají podvýkonné při rostoucím trhu a nadvýkonné při klesajícím. Ukazuje se, že v dlouhém trendu se výhodnost různých strategií mění (např. ta založená na malých společnostech poslední dekády pokulhává).
  8. Při dlouhodobém investičním horizontu okolo 30 let dokázaly akcie investora ochránit před inflací, zatímco dluhopisy nikoli. O inflaci očištěný výnos akcií činil cca 6,5% bez ohledu na to, zda byla míra inflace nízká, nebo vysoká. Při krátkodobém držení před inflací neochrání nic (i když akcie pořád znehodnotí méně než dluhopisy).
  9. Časování trhu je velmi náročné a zřídka vede k úspěchu.
  10. Podílové fondy ve valné většině případů zaostávají za trhem, především kvůli poplatkové struktuře. Indexové fondy nebo široká ETF se jeví jako nejjednodušší cesta k dosahování výnosů srovnatelných s trhem analyzovaným výše.
  11. Kapitalizačně vážené ETF (tedy většina z nich) nakupují více ty společnosti, které jsou drahé. Zvyšuje se tím efektivní P/E jejich portfolia a mohou do budoucna kvůli tomu přinášet nižší výnosy. Fundamentálně vážené ETF se zdají být odpovědí, nicméně jejich dostupnost je hlavně v USA.
Co z toho plyne pro nás?

Jemery dává zastáncům pasivního (indexového) investování silnou a velmi dobře argumentovanou munici. Některé ze závěrů jsem si dokonce ověřil na vlastní procesory. Pasivní investování nám dává smysl, jde o jednoduchý a jeden z nejefektivnějších dlouhodobých přístupů k akciové investici.

Druhým dechem je třeba dodat, že hlavní problém tohoto přístupu tkví v jeho rostoucí oblíbenosti. Akcie, do nichž je investováno masami ohromné množství kapitálu, určují analytici a tvůrci indexů. To s sebou nese možnou zvýšenou volatilitu (toto ale ještě nebylo věrohodně dokázáno).

Další problém je, že tyto zařazené akcie se stávají předražené. Po zařazení do indexu brutálně naroste cena akcie, což samozřejmě nijak neodpovídá fundamentům firmy. S indexem tedy kupujete trh se vší jeho předražeností. Kapitálové vážení společností v ETF vede k větším nákupům drahých akcií a podhodnocování těch levných. Tyto nepříjemné trendy se zhoršují s každým dalším dolarem, který do ETFek přiteče. Opatrnost je na místě, hlavně v závěru ekonomického cyklu.

Opatrnost je na místě 🙂 – fráze, která znamená prakticky přesně co? My se budeme snažit zkombinovat více přístupů. Pasivní přístup prostřednictvím široce zaměřených, nízkonákladových a akumulačních ETF, spolu s dividendovými akciemi (nejspíše z řad dividendových aristokratů), vybranými podle fundamenálních faktorů a ohodnocení, doplněné o české tituly a samozřejmě P2P. Dluhopisy budou jen malým doplňkem.

O konkrétní stavbě našeho portfolia ale zase někdy jindy. Příště se podíváme na moje další kolo výpočtů – tentokrát o tom, co se nás bude taky týkat. Jak nainvestovat balík peněz: najednou, nebo dlouhodobějšími pravidelnými měsíčními vklady?

6 komentářů: „Co plyne z četby Jeremy Siegela?

  • 29. 3. 2019 (9:03)
    Permalink

    Pěkný, rád bych šel podobnou cestou, tak určitě budu sledovat. Už jsem udělal první nesmělé kroky :).

    Píšeš, že chceš investovat do českých akcií, P2P, ETF. Máš nějakou představu v jakém poměru to držet?

    Reagovat
    • 29. 3. 2019 (9:26)
      Permalink

      Tohle ještě nemám ujasněné, ale pracovní verze je

      * 25% ETF na celý svět (snaha kopírovat trh, riziko je ale nákup drahých akcií při konci cyklu)
      * 25% američtí/evropští dividendoví aristokrati a REIT (snaha nakupovat levně oceněné, stálý tok příjmů, lepší odolnost na krizi, ovšem daňově neoptimální a riziko špatné volby)
      * 25% P2P (alternativní investice, ale částečně nekorelovaná s akciemi, stálý tok příjmů)
      * 25% české dividendové akcie (velký divi výnos, žádné kurzové riziko, ovšem malá diverzifikace a také daňově neoptimální) + doplňkově další alternativy jako korporátní dluhopisy

      Do komplikovanější struktury se mi už nechce. Jaké kroky jsi už udělal ty? Už jsi nakoupil nějaké světové akcie jednotlivě? 🙂

      Reagovat
      • 1. 4. 2019 (14:00)
        Permalink

        Díky za odpověď. No, nějaké nákupy jsem udělal, ale většina akcií je na mě docela předražená, tak na to jdu postupně.

        Nákupy prozatím symbolické, mám účet měsíc – T za 30,75 a WBA za 59,9. Vybírám z aristokratů, při poklesech doufám bude více na výběr, případně bych přikoupil.

        Reagovat
        • 3. 4. 2019 (21:57)
          Permalink

          Taky se mi teď do toho nechce sypat nějak moc. Třeba brexit vyřeší to čekání za nás 😉

          Co jsem vysledoval na investicnigramotnost.cz, tak se mi zamlouvají T, AFL, TROW, XOM, BEN a TGT. Teda ve smyslu ocenění, při krizi to popadá dost, většina jsou cyklické. Udělal jsem si automatický filtr na divi aristokraty, levných je tam víc, ale zatím jsem je jednotlivě nestudoval.

          Reagovat
          • 27. 4. 2019 (22:57)
            Permalink

            Co to znamená automatický filtr. Upozornění na Seeking Alpha? Děkuju

          • 27. 4. 2019 (23:13)
            Permalink

            Napsal jsem si skript v Pythonu, který tahá všechna free data z Yahoo finance a zobrazí akcie, které odpovídají požadavkům na P/E, Yield, Pay-out a další. Pak řeším valuaci podrobněji. V podstatě podobný filtr se dá asi nastavit i na finviz.com . Jenom já si to omezuju na divi aristokraty, prozatím. Až si to osahám, napíšu o tom článek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *