Co plyne z četby Jeremy Siegela?

Knih o investování je mračna. Najít v těchto hustých literárních mlhovinách zářící hvězdy může být trochu problém. Investice do akcií – běh na dlouhou trať od Jeremyho Siegela je ale výjimečná na první pohled. Vědeckou, na důkazech postavenou argumentací zodpovídá otázky, které mnoho investorů trápí a na než odpovědi jenom tuší. Co tedy prof. Siegel ve své životní publikaci investorům sděluje? Pojďme se podívat na moje výpisky z hutné četby.

Jeremyho kniha mi opravdu sedla. Svět je plný věcí, k jejichž pochopení se realisticky nikdy ani trochu nepřiblížím. Medicína, biochemie, harmonie, kosmologie, geofyzika a botanika a další. Tak jako většina jsem odkázaný na rozum jiných a vědeckou metodu. Té musím věřit a vlastně věřím. I když jako vědec fakt vím, jak to s kvalitou odborných článků někdy vypadá ( 😉 ), v součtu je věda důvěryhodná.

A kde jinde věřit vědecké metodě než v oboru lidské činnosti, jako je investování, který je tolik zatížený lidskými představami, “100%” funkčními strategiemi, anonymními návody na internetu a emocemi? A hlavně když jde o vaše peníze? Jak odlišit realitu od představ? Říká se, že s investicemi má člověk začít v co nejmladším věku. Ale kde má sebrat zkušenosti, kde se to má naučit? Čemu má věřit, že bude fungovat, až se v 60 letech bude ohlížet po životních úsporách? Podle čeho má sestavit investiční plán? Vědecká metoda, tady v čele se statistikou, je jediné, co mě zodpovědně napadá. Takže si můžete plno věcí spočítat sami, ale to opravdu trvá a ne každý se do toho chce pouštět. A proto jsem z prof. Siegela tak nadšený.

Kniha je, upřímně řečeno, asi trochu nezáživná. Nevím. Kapitoly jsou protkány desítkami grafů a tabulek, argumentace není vždy četba na dobrou noc a hustota informací je někdy lehce nadkritická. Ale mně to bavilo. Mám matiku a statistiku rád. Možná tedy následující zápisky z knihy budou užitečné i pro někoho jiného, než jen pro mojí paměť. 🙂 Ano, dostali jste mě – když to nenapíšu, tak to zapomenu. Budu se sem sám vracet, až mi bude investorsky ouvej. 😉

Shrnutí nejdůležitějších tvrzení knihy

1. Historický průměrný reálný výnos z akcií S&P 500 za více jak dvě století byl 6,6% ročně. Překonal tak dluhopisy (3,6%) i zlato (0,7%). Toto kvalitativně platí i pro jiné velké trhy a také trh světový, kde se výnos akcií pohyboval v rozmezí 4–6%.
2. Výnos fluktuuje kolem průměru a fluktuace se snižuje s investičním horizontem. Byl-li vyšší než cca 15 let, akcie nikdy nepřinesly investorovi reálnou ztrátu.
3. V dlouhodobém horizontu jsou akcie bezpečnější aktivum než dluhopisy nebo pokladniční poukázky. Při držbě 10 let byl nejhorší historický reálný výnos akcií (-4,2%) vyšší než ten dluhopisů (-5,4%) a poukázek (-5,1%). Při delších horizontech se tento rozdíl ještě navýší ve prospěch akcií.
4. Volatilita (akademická míra “rizika”, tedy rozkolísanost) je u akcií v horizontu nad 20 let nižší než u dluhopisů a poukázek. Je to dáno tím, že trhy nejsou empiricky popsatelné modelem náhodné procházky.
5. V dlouhodobějším horizontu (> 10 let) nepřináší dluhopisy v portfoliu téměř žádnou výhodu pro snížení volatility (za cenu snížení výnosu), v krátkém horizontu (< 5 let) však razantní. V dlouhodobém horizontu nad 20 let dluhopisy portfoliu škodí jak v rovině zvyšování volatility, tak i dramatickým poklesem výnosu.
6. Daně a poplatky jsou pro dlouhodobý výnos důležité. Daň 15% ze zisku přinese při ročním nominálním výnosu 11% za 30 let snížení portfolia o 36%. Je-li možné daňově optimalizovat (3letá testovací doba akcií), je to velmi přínosné. Nákladovost fondu 1% ročně sníží za 30 let konečnou hodnotu portfolia o 24%, zatímco 3% poplatek o víc jak polovinu. “Každé procento ročních nákladů navíc způsobí, že investoři ve věku 25 let půjdou do důchodu o dva roky později, než by šli při neexistenci takových nákladů.”
7. Statisticky akcie společnosti vyplácející dlouhodobě významné dividendy, malé společnosti a společnosti s nízkým P/E (levně oceněné) mají tendenci překonávat výnosnost celého trhu bez podstupování zvýšeného rizika. Strategie založené na těchto parametrech bývají podvýkonné při rostoucím trhu a nadvýkonné při klesajícím. Ukazuje se, že v dlouhém trendu se výhodnost různých strategií mění (např. ta založená na malých společnostech poslední dekády pokulhává).
8. Při dlouhodobém investičním horizontu okolo 30 let dokázaly akcie investora ochránit před inflací, zatímco dluhopisy nikoli. O inflaci očištěný výnos akcií činil cca 6,5% bez ohledu na to, zda byla míra inflace nízká, nebo vysoká. Při krátkodobém držení před inflací neochrání nic (i když akcie pořád znehodnotí méně než dluhopisy).
9. Časování trhu je velmi náročné a zřídka vede k úspěchu.
10. Podílové fondy ve valné většině případů zaostávají za trhem, především kvůli poplatkové struktuře. Indexové fondy nebo široká ETF se jeví jako nejjednodušší cesta k dosahování výnosů srovnatelných s trhem analyzovaným výše.
11. Kapitalizačně vážené ETF (tedy většina z nich) nakupují více ty společnosti, které jsou drahé. Zvyšuje se tím efektivní P/E jejich portfolia a mohou do budoucna kvůli tomu přinášet nižší výnosy. Fundamentálně vážené ETF se zdají být odpovědí, nicméně jejich dostupnost je hlavně v USA.

Co z toho plyne pro nás?

Jemery dává zastáncům pasivního (indexového) investování silnou a velmi dobře argumentovanou munici. Některé ze závěrů jsem si dokonce ověřil na vlastní procesory. Pasivní investování nám dává smysl, jde o jednoduchý a jeden z nejefektivnějších dlouhodobých přístupů k akciové investici.

Druhým dechem je třeba dodat, že hlavní problém tohoto přístupu tkví v jeho rostoucí oblíbenosti. Akcie, do nichž je investováno masami ohromné množství kapitálu, určují analytici a tvůrci indexů. To s sebou nese možnou zvýšenou volatilitu (toto ale ještě nebylo věrohodně dokázáno).

Další problém je, že tyto zařazené akcie se stávají předražené. Po zařazení do indexu brutálně naroste cena akcie, což samozřejmě nijak neodpovídá fundamentům firmy. S indexem tedy kupujete trh se vší jeho předražeností. Kapitálové vážení společností v ETF vede k větším nákupům drahých akcií a podhodnocování těch levných. Tyto nepříjemné trendy se zhoršují s každým dalším dolarem, který do ETFek přiteče. Opatrnost je na místě, hlavně v závěru ekonomického cyklu.

Opatrnost je na místě 🙂 – fráze, která znamená prakticky přesně co? My se budeme snažit zkombinovat více přístupů. Pasivní přístup prostřednictvím široce zaměřených, nízkonákladových a akumulačních ETF, spolu s dividendovými akciemi (nejspíše z řad dividendových aristokratů), vybranými podle fundamenálních faktorů a ohodnocení, doplněné o české tituly a samozřejmě P2P. Dluhopisy budou jen malým doplňkem.

O konkrétní stavbě našeho portfolia ale zase někdy jindy. Příště se podíváme na moje další kolo výpočtů – tentokrát o tom, co se nás bude taky týkat. Jak nainvestovat balík peněz: najednou, nebo dlouhodobějšími pravidelnými měsíčními vklady?